Ottův slovník naučný/Parma (ryba)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Parma
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 244–245. Dostupné online
Licence: PD old 70

Parma (Barbus Günth.), rod ryb kaprovitých (Cyprinidae; viz tab. u čl. Kaprovité ryby). Má 4 masité vousky dosti tlusté (2 u koutků, 2 dále v předu) a zakřivená ústa pod předním koncem hlavy. Trup jest protáhlý, poněkud se stran smačklý, pokryt drobnými šupinami, na ocase největšími. Ploutve jsou krátké, ale dosti vysoké; hřbetní jest na okraji mělce vykrojena, má 3. paprsek tvrdý, silný a vzadu pilovaný; ocasní ploutev jest hluboko vykrojena. Na každé kosti požerákové jsou 3 řady zubů s korunami zakřivenými; poslední zub každé té řady má před zakřiveným koncem jamku Rod B. má ze všech ryb kaprovitých nejvíce druhů (as 200), obývajících ve sladkých vodách horkého i mírného pásma Starého světa. U nás žije jen p. obecná (B. vulgaris Flem.); dorůstá délky 30–50, zřídka i 70 cm a má barvu na hřbetě olivově zelenou s modravým leskem, na bocích světlejší, vezpod bělavou, na hrdle bílou. Sudé ploutve jsou načervenalé, hřbetní jest tmavá, do šeda zelenavá a řitní má tmavou obrubu. Na každé kosti požerákové jest po 10 zubech (2. 3. 5 – 5. 3. 2). Naše p. žije v potocích a řekách s čistou vodou, se dnem písčitým neb oblázky pokrytým. Živí se drobnými živočichy vodními, rybkami, červíky, ráčky, jikrami, ale také výkaly ze stok. Dobou tření jsou měsíce květen a červen; u nás dlužno parem šetřiti od 1. dub. do 15. července. Památno jest, že lidé již často ochuravěli, poživše jiker těchto ryb. Br.