Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Paris (mytologie)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Paris
Autor: Vladislav Kalousek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 227. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Paris (mytologie)

Paris, syn trójského krále Priama a Hekaby, jež prý nosíc ho pod srdcem viděla ve snu hořící pochodeň, hrozící zapáliti celou Tróji; byl prý proto odložen na horu Idu, kdež vyživen medvědicí, vyrostl mezi pastýři, sám pasa stáda a milován jsa nymfou Oinónou. Jemu svěřily tři bohyně, Héra, Athéné a Afrodité, rozhodnutí svého sporu o krásu, slibujíce mu pořadem moc, věhlas a nejkrašší ženu; P. rozhodl se pro Afroditu. Kdysi v městě pořádány hry, jejichž cenou určen býk ze stáda P-idova, jejž Paris zvláště si oblíbil. I přihlásil se k zápasům sám, přemohl všecky i Hektora, a když za to od vlastních bratří měl býti zabit, poznán Kassandrou a přijat od rodičův. Návodem Afrodity odebéře se pak do Lakónie, ač ho Oinóné varovala. Byv pohoštěn od Menelaa a Dioskurů, zatím co onen odejel na Krétu a tito zápasili s Afareovci, přiměl Helenu (v. t.), by s ním odplula do Tróje; po třech dnech klidné plavby P. přivezl si s hojnými poklady do Trój nejkrásnější ženu, z čehož vzplanula Trójská válka. Když Řekové před Trójou přistali a po Odysseovi a Menelaovi žádali za vydání Heleny a pokladů, přes námitky Antenorovy P. se tomu vzepřel; tím arciť nezjednal si ani vděku Trojanův, kteří prý ho nenáviděli, ani obliby u vlastních bratří, zvláště Hektora, jenž opětovně jej káral z původu války a vytýkal zbabělost, kdykoli P. z boje couval, aniž dovedl si zachovati lásku Heleny, jež záhy litovala, že se dala Afroditou a spanilostí P-idovou svésti, uznávajíc, že Menelaos byl lepší. Nicméně i P. zasahuje mnohdy v průběh boje. Tak ve III. zp. II. na podnět Hektorův sám navrhne, by válka byla rozhodnuta soubojem jeho a Menelaa. Však když podléhal, Afrodité unesla jej do jeho komnat. P. vynikal zejména v lukostřelbě; šípem svým usmrtil Achilla (v. t.). Ale sám podlehl šípu Filoktétovu. Paris znamená asi bohatýra vůbec; řeckým překladem jména byl by tedy název Alexandros, jak prý zván P., skýtaje ochranu pastýřům. Jest hrdinou naskrze orientálním, jenž podle původní báje vyniká jak v boji, tak v přepychu a lásce. V umění často na vasách a malbách nástěnných vídáme rozsudek P-idův a jeho pobyt ve Spartě. klk.