Ottův slovník naučný/Paepe

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Paepe
Autor: neznámý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 21. Dostupné online
Licence: PD anon 70

de Paepe César, lékař a socialista belg. (* 1842 v Ostende – † 1890 v Cannes). Studoval práva v Brusselu, ale nemaje prostředků ke studiím dalším, stal se typografem. Čilého jeho zjevu všiml si Proudhon, žijící ve vyhnanství v Brusselu, a jeho podporou studoval P. dále a to lékařství. Vynikl jako lékař zejména ve vojně německo-francouzské r. 1870, ještě více však jako spisovatel a agitátor socialistický. Účastnil se význačnou měrou socialistických kongressů, kde hlásal nauky kollektivistické (v Lausanne 1867, v Brusselu 1868), pro něž získal zejména dělnictvo. P. založil dělnickou stranu belgickou a spojil se s demokratickou bourgeoisií, aby se domohl všeob. hlasovacího práva v Belgii. P. zůstával ve svých snahách vždy nezištným, čímž prospěšně se liší od mnohých jiných agitátorů. Byl činný více publicisticky než literárně, pročež práce jeho jsou jen menších rozměrův; z nich nejlepší jsou: Histoire des facultés universitaires en Belgique depuis la fondation de l'ancienne Université de Louvain (Bruss., 1868); Les Malthusiens (Geneva, 1869); Ueber die Grundsätze der Nationalökonomie (Berl., 1879); Die Socialwissenschaft nach Colins und Potter (Curich, 1880); De l'exces de travail et de l'insuffisance d'alimentation dans la classe ouvrière (Lyon, 1880); Essai sur l'organisation des services publics dans la société future (Bruss., 1880); Le suffrage universel et la capacité politique de la classe ouvrière (t., 1890).