Ottův slovník naučný/Pachole

Ottův slovník naučný
Pacho	Pachole	Pachometr

Údaje o textu
Titulek:	Pachole
Autor:	Josef Pokorný,, Karel Hromas
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 27. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Pachole (pacholec, pacholče) je lidový název rozmanitých pomůcek technologických a pomocných součástí strojních. V mlynářství označovaly se slovem tím valečky i s ručkami pro žejbrování při starém mlýnském složení, pomocí jichž a bidelce převáděl se pohyb na žejbro. Také se tak nazývá železný podkladek, jenž při tažení stavidla se dává pod sochor. U bednáře je p. klín, na nějž tluče při utahování obručí, truhlář zove tak stojánek, tvořící podložku při hoblování dlouhých prken na hoblici, krejčí zase prkénko tvaru oválního, přiměřeně přikrojené, na němž zahlazuje švy žehličkou a pod. J.Pok.

V plavectví p. (poller, pieux d'amarrage) jest zařízení bud' na pobřeží neb na lodích, sloužící k upevňování plavidel vůbec; může býti dřevěné (dubové; vyobr. č. 2989., kde znározněno jest p. z přístavu pro vory na Královské louce na Smíchově), anebo ze železné litiny (vyobr. č. 2990. normální vzor pro stavby uprůplavňovací na Vltavě a Labi). – Mimo tato pevně osazená jsou ještě p-lata otočná (Spill), která poháněna jsou bud' vodním tlakem (na vodních cestách v Německu, Francii, Belgii atd.) anebo silou elektrickou (v novém přístavě vratislavském); slouží k vleku lodí tím, že otáčejíc se navinuje na sebe vlečné lano. – Jednoduchá p-lata ve způsobě silných kolů do břehů neb řečišť zaražená slují lapače. KHs.