NeposCornelius, římský dějepisec, pocházející ze sev. Italie (snad zTicina, nyn. Pavie). Žil mezi r.94—24př.Kr., byl tedy vrstevníkem Ciceronovým. Sním jakož isAttikem asbásníkem Catullem stýkal se vŘímě hojně audržoval snimi trvale poměr přátelský, ba důvěrný. Veřejného života se neúčastnil, nýbrž trávil život, jsa dosti zámožný, vsoukromí. Zanášel se tu hlavně spisovatelstvím. Vedle některých básní erótických jsou Chronica (otřech knihách), stručný to nástin všeobecných dějin, jeho nejprvnějším spisem. Dále zdá se, že napsal zeměpisné dílo. Ostatní spisy jevily po způsobě Varronově zálibu ve věcech kulturněhistorických avživotopisectví moralisujícím. Tak bylo tomu vjeho pěti knihách spisu Exempla, kde podány byly Římanům vzory dávných mravův astarořímské zachovalosti (virtus), tak ivposledním anejobtížnějším díle deviris illustribus (oslavných mužích), skládajícím se nejméně ze 16knih. Byla to sbírka biografií pořádaných dle jednotlivých odborův, ato tak, že vkaždém tom odvětví jednáno bylo nejprve ocizincích, potom vdruhém oddíle oŘímanech. Vyloženo tu bylo: 1.okrálích, 2.vojevůdcích, 3.státnících, 4.řečnících, 5.básnících, 6.filosofech, 7.dějepiscích, 8.grammaticích. Ježto každé zodvětví těch činilo po 2knihách, bylo tu úhrnem 16knih, znichž liché jednaly oŘímanech, sudé ocizincích. Ztoho zachována jest nám kniha ovynikajících vůdcích cizích (deexcellentibus ducibus exterarum gentium), obsahující 23životopisy; nad to máme zdíla jmenovaného dva životopisy, Catonův (t.j.Catona Staršího) aAttikův, zknihy dehistoricis Latinis. Ovšem authentičnost knihy »ovynikajících vůdcích národů cizích« není zcela nepochybná. Neboť spisek ten jest zachován vlastně pod jménem jakéhosi Aemilia Proba zdoby císaře Theodosia (kterého, není jisto), ateprve od O.Gifania r.1566 přisouzen byl zrůzných důvodů Corneliu N-otovi, včemž největší čásť badatelů nyní arci se shoduje. Ale jsou dosud vážní učenci, kteří jsou odchylného mínění aspisku toho N-otovi nepřikládají, a to zpříčin jednak věcných, jednak formálných. Jsouť vněm různé vážné omyly anesprávnosti historické, sloh leckdy nedbalý a vadný, mluva vůbec dosti nepřesná. Jinak vynikají však životopisy ty prostotou ajednoduchostí, přehledností ajasností, jakož ivlídným avřelým posuzováním skutkův iosob.— Hlavní vydání jest Nipperdeyovo (vLipsku, 1849, po druhé vyšlo vBerlíně péčí D.Lupa 1879). RN.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Cornelius Nepos