Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Naftalin

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Naftalin
Autor: Bohuslav Raýman
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 978. Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Naftalen

Naftalin (chem. značka C₁₀H₈) byl nejnápadnější uhlovodík z dehtu kamenouhelného, z jehož destillátu (170°–220°) ihned u velikých, tenkých lupenech se vyhlacuje. V dehtu jest látky té mnoho, tak že se odtud dobývá ročně kolem 50 tisíců tun. V přírodě nalezen jest v petroleji z Rangúna a chemikové připravili jej též cestou umělou; odvozeniny jeho mnohé jsou v bylinstvu. N. taje při 79° i vře při 217°. Jeho studium přivedlo francouzského chemika Laurenta na myšlénku o místě, jež atomy zaujímají, a kterak z toho místa svého jinými bývají vytlačovány i nahrazovány. Asi 15 tisíc tun n-u potřeboval průmysl k výrobě barviv a rozmanitých praeparátů, 35 tisíc tun zůstávalo, nebylo odbytu, leda že by z něho byli dělali čerň, spálivše uhlovodík za přístupu málo vzduchu v uhlík. Něco brali na uhlíky do žárovek. Dnes těch 30–35 tisíc tun n-u vezme průmysl umělého indiga, vyrobí z nich pomocí kysličníku sírového kyselinu ftalovou a odtud postoupí methodou brillantnou k výrobě indigotinu (továrna badenská). Rn.