Ottův slovník naučný/Moreae

Ottův slovník naučný
Morea	Moreae	Moréas

Údaje o textu
Titulek:	Moreae
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 726. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Morušovníkovité

Moreae (Moraceae), morušovité, čeleď řádu kopřivokvětých (Urticinae), velmi příbuzná čeledi chleboňovitých (Artocarpeae), od nichž zejména se liší nitkami tyčinek v pupenu dovnitř zakřivenými. M. obsahují stromy, kře n. vytrvalé byliny mléčnou šťavou opatřené, s listy řapíkatými střídavými n. 2řadými, v pupenu řasnatými a opatřenými stálými n. prchavými palisty. Květy jsou v rozličných vrcholíkovitých květenstvích, 1—2domé, zřídka obojaké. Prašné květy mají 4(2—5)listé okvětí a většinou 4 (1—5) plátkům protilehlé tyčinky s prašníky dovnitř obrácenými. Pestíkové květy mají okvětí 4listé, někdy trubkovité, a semenník obyčejně svrchní z 1 plodolistu složený, dorůstající v nažkovitý n. peckovici podobný plod semene opatřeného často dužnatým, někdy stranou položeným bílkem. Dužnina plodů, peckovicím podobných, vzniká zdužnatěním a úplným srůstem plátků okvětních (u moruše). M. čítají asi 100 druhů obývajících teplejší pásma a rozdělených ve 3 podčeledi: 1. Eumoreae, morušovité vlastní (Morus v. t.); 2. Broussonetieae, banisovité (Broussonetia a Maclura v. t.), a 3. Dorstenieae, šoluchovité (Dorstenia v. t.). — M. objevovaly se poskrovnu již za doby miocénu. Děd.