Ottův slovník naučný/Maremmy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Maremmy
Autor: Jiří Viktor Daneš
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 830–831. Dostupné online
Licence: PD old 70

Maremmy (ital. z lat. maritima, t. j. přímořní), močálovitý, nezdravý pruh země v Italii, táhnoucí se na pobřeží Tyrrhenského moře od ústí Magry až k ústí Volturna, jenž mimo toskánské pobřeží zaujímá Campagni římskou a močály Pontinské. Zvláště však užívá se názvu M. pro pomořský pruh toskánský mezi Cecinou a Fiorou, zaujímající největší čásť prov. grossetské, 150 km dl. a 10—30 km šir. o ploše as 2600 km2. Povrch M-m jest většinou pahorkovitý, roviny pokryty jsou močály, jež pokrývají nepřístupné lesy a pastviny. Půda jest neobyčejně úrodná, ale nezdravé podnebí, zaviněné výpary z močálů, činí krajinu skoro neobydlitelnou. Řeky nemohouce volně odtékati rozlévají se po celé rovině. Obyvatelstvo sídlí většinou ve výši nad 300 m, aby se uchránilo malarie. Město biskupské Sovana v této výši ležící trpí ještě mnoho zhoubným podnebím, kdežto městečka Piombino a Orbetello, ač leží na samém okraji močálů, mají zdravé podnebí mořské. V době etruské pokryt byl kraj kvetoucími městy, jichž zříceniny po různu dosud v lesích močálových viděti. Za této doby bohatství a rozkvětu odvodňována byla krajina velmi bedlivě, tak že podnebí bylo patrně dosti snesitelné, ale již za vlády římské stěhovali se obyvatelé na léto pryč, a konečně zpustošení celé Italie, které bylo způsobeno neustálými boji s barbary, postihlo v míře nejhorší nížiny toskánské, jež od té doby jsou krajinou pustou. K tomu přispělo též zničení lesů horských, jímž zaviněny zhoubné povodně. Od r. 1829 pracuje se soustavně o zlepšení poměrů. Pečováno o to, aby náplavy říční v močálech se usazovaly, a kanalisováním voda odváděna do moře. Trať železniční, která spojuje Livorno s Civitou Vecchií, rovněž značně přispěla ke kultivování krajiny. Na pobřeží podporováno jest dílo kolonisační zdárně podnebím mořským, prostým zhoubného vlivu na zdraví lidské. Srv. Vergers, L’Etrurie et les Etrusques, ou dix ans de fouilles dans les Maremmes toscanes (Paříž, 1864; 2 sv.); Valle, La Maremma toscana (Florencie, 1863); Grottanelli, La Maremma toscana (Sienna, 1873; 2 sv.). dš.