Ottův slovník naučný/Lavater

Ottův slovník naučný
Lavardac	Lavater	Lavatera

Údaje o textu
Titulek:	Lavater
Autor:	Václav Rosický, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 729. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Související články ve Wikipedii: de:Ludwig Lavater, Johann Kaspar Lavater

Lavater 1) Ludwig, theolog a hvězdář (*1527 v Curichu – †1586 t.), od r. 1550 až 1585 byl archidiakonem a kanovníkem v Curichu, pak antistes ministerii a vrchním farářem městským t. Mimo spisy theologické sestavil katalog vlasatic Cometarum omnium fere catalogus qui ab Augusto Imperatore ad annum 1556 apparuerunt (Turici, 1556). Německy vydal jej a doplnil J. J. Wagner (Curich, 1681).

VRý.

2) Lavater Johann Kaspar, mystik a spisovatel švýcarský (*1741 v Curichu – †1801 t.). Byl syn lékaře, věnoval se však theologii, r. 1763 opustil s Füsslim své rodiště pro spory, které vznikly pro oprávněné nařknutí landvogta Grebela, a přes Lipsko a Berlín odebral se do Pomořanska k proboštu Spaldingovi. Vrátiv se po roce, věnoval se správě duchovní a stal se posléze r. 1786 farářem. Při dobytí Curichu od Francouzů r. 1799 byl postřelen, prý úkladně, 2. ledna r. 1801 zemřel na následky tohoto poranění. Byl vynikající kazatel směru pietistického až mystického a měl veliký vliv na soudobý život duševní. Mnoho se pokoušel též v básnictví a posléze pak obíral se i studiemi fysiognomickými. Vydal mnoho svazků rozmanitých kázání, z přečetných básní jeho pak sluší zvláště uvésti Schweizerlieder (Bern, 1767 a čast.) a několik velkých biblických epopeí, pro které se konečně znepřátelil i s Klopstockem i s Goethem. Daleko významnější jsou jeho prosou psaná díla, částečně filosofického, částečně i poetického obsahu, jež měla též daleko větší vliv, jako na př. Aussichten in die Ewigkeit, in Briefen an Herrn Joh. Gg. Zimmermann (1768–78) a Geheimes Tagebuch von einem Beobachter seiner selbst etc. (1770–86). Do dneška nejvýznamnější jeho dílo však jsou jeho příspěvky k fysiognomii, totiž k zvláštní vědě, jíž snažil se vystihnouti vzájemné vztahy mezi povahou a výrazem obličeje. Tyto příspěvky jeho, jakož i jeho následníků, i když se dotýkají v poslední řadě též některých zvířat, jsou povahy čistě empirické a vědecky bezcenné. Hlavní spis L-ův v tomto ohledu je nákladné dílo Physiognomische Fragmente zur Beförderung der Menschenkenntniss und Menschenliebe (Lipsko, 1775–78; 4 sv.) s hojnými mědiryty, především též od Chodowieckého.

3) Lavater Louis viz Spach Ludw.