Ottův slovník naučný/Komárov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Komárov
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 614–615. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Komárov

Komárov: 1) K., ves v Čechách, hejtm. N. Bydžov, okr. Chlumec n. C, fara Vápno, pš. Kladruby; 28 d., 136 ob. č. (1890). — 2) K., popl. dvůr, někdy ves t. u Maličína, hejt. Čáslav, okr. Habry. — 3) K. (Komar), ves t., hejt., okr. a pš. Dvůr Kr. n. L., fara Kocléřov; 56 d., 346 ob. n. (1890), kaple sv. Jana Křt., 1tř. šk., pila, tkalcovství. — 4) K., průmyslová obec t., hejt. a okr. Hořovice, fara Mrtníky; 115 d., 958 ob. č. (1890), 5tř. šk., pš., obč. záložna, 2 mlýny, pila a šindelna a známé kníž. Hanavské železárny, jež řadí se k nejstarším v Čechách. Před bitvou na Bílé Hoře náležely železárny Jindřichu z Losu, v minulém a tomto stol. až do r. 1852 patřily hrabatům z Vrbna, načež přešly v majetek kurfiřta Bedřicha Viléma I. Hesského a jsou nyní svěřen. statkem knížecí Hanavské rodiny. Komárovské železárny byly první, jež v Čechách zavedly slévání železa vůbec a formování v písku zvláště, první, jež k výrobě plechů užily válců na místě kladiv vodou poháněných, a jež k vyhřívání plechu upotřebily kamenného uhlí, a první, jež se zabývaly výrobou dělových střel, železných kamen a umělecké litiny. Na zemské jubilejní výstavě v Praze r. 1891 vynikaly mezi ostatními železárnami vzorným provedením vystavených předmětů. Železárny komárovské mají nyní doly na železnou rudu ve Zdicích a Komorsku, roštovny rudy, vysoké pece na dřevěné uhlí, slévárny železa, smaltovnu, hamr, obráběcí a strojnickou dílnu, dílnu pro leštění a galvanisování kovů, dílnu ciselérskou a modelářskou, a zabývají se v novější době s úspěchem též kovolijectvím. Ve slévárnách nalézají se 4 kuplovny, 6 sušáren, 12 otáčecích a 8 pojezdných jeřábů, různé stroje k formování, přípravě hlíny, pak 2 jámy k lití trub na stojato atd. Celoroční výroba železáren obnáší 80.000 q různé železné litiny; počet zaměstnaných úředníků 23, mistrů 22 a dělníků jest přes 900. Železárny spojeny jsou vlečnou dráhou (2,65 km) se stanicí c. k. státních drah Hořovice na trati Smíchov-Brod. Závod tento vydržuje vlastním nákladem pokrač. školu pro učně železáren. Na K-ě připomíná se (r. 1263) Bohuslav z K-a, od poč. XIV. st. Pešíkové z K-a, z nichž dědicové Jiřího Pešíka z K-a prodali (1602) zboží komárovské Ottovi z Losu. Syn jeho Jindřich súčastnil se bouří stavovských, začež mu mezi jiným ves a statek K. se zámkem, dvorem popl., pivovarem, mlýny, hutí želez. a doly od král. komory zabrán a prodán (1623) Marii Eus. hr. z Martinic, načež brzy připojen k panství hořovickému. Roku 1888 postavila obec na místě bývalého zámku školu. K. jest rodištěm spisovatele Vinc. Bradáče. — 5) K., osada t., hejt. Kr. Hradec, okr., fara a pš. Nechanice; 13 d., 64 ob. č. (1890). — 6) K., osada t. u N. Vsi, hejtm. a okr. Mn. Hradiště, fara Boseň, pš. Kněžmost; 7 d., 41 ob. č. (1890). — 7) K., ves t., hejt. Milevsko, okr. Bechyně, fara Hlavatec, pš. Soběslav; 40 d., 291 obyv. č. (1890), kaple P. Marie, 1tř. šk., popl. dvůr Naděje a hájovna. — 8) K., ves t. na potoku Ladrantu, hejt. Pardubice, okr. Holice, fara a pš. Dašice; 53 d., 378 ob. č. (1890), 1tř. šk., kamenná kaple sv. Petra a Pavla. Na záp. konci K-a připomíná se tvrz, sídlo vladyků z K-a, z nichž známí jsou Beneš a Hlaváč (1454). R. 1534 seděl na tvrzi Václav Komárovský z Libanic a po něm jeho synové. — 9) K., osada t. na soujmenném vrchu, hejtm., okr., fara a pš. Semily; 41 d., 253 ob. č. (1890). — 10) K., osada u Nesyté t., hejt. a okr. Trutnov, fara a pš. Hořičky; 10 d., 52 ob. n. (1890), myslivna. — 11) K. (Kumerau), far. ves t., hejt. a okr. Žlutíce, pš. Štědrá; 39 d., 120 ob. č., 192 n. (1890), kostel sv. Vavřince z r. 1750 (ve XIV. st. far.), 1tř. šk. a na Hrádku sklárna. Po r. 1623 zanikla fara, kostel stal se fil. a r. 1857 povýšen na farní.

12) K. (Kumrowicz), far. ves na Moravě, hejt. a okr. Brno; 74 d., 202 ob. č., 632 n. (1890), kostel sv. Jiljí, 5tř. šk., pš., četn. st., mlýn, výroba vaty, octárna, továrna na svíčky, mýdla a lihoviny. Přes Švarcavu žel. most. Deskový statek král. kapituly v Brně. Někdejší proboštství řádu sv. Benedikta, klášteru třebíčskému naleževší (uvádí se r. 1195), zaniklo (1527). — 13) K., ves t., hejt. Uh. Hradiště, okr. a pš. Napajedla, fara Pohořelice; 75 d., 374 ob. č. (1890), 2tř. šk. — 14) K. (Komarn), ves t., hejt., okr. a pš. Šternberk, fara Mladějovice; 30 d., 5 ob. č., 161 n. (1890), mlýn.

15) K. (Komorau), far. ves ve Slezsku, hejt. a okr. Opava; 91 d., 595 ob. č., 32 n. (1890), kostel sv. Jakuba, 2tř. šk., pš., stanice sev. dr. cís. Ferdinanda (Svinov-Opava), továrna na chemikalie, zejména barvy. Samota Komárovské chalupy.