Ottův slovník naučný/Insinuace

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Insinuace
Autor: Karel Kadlec
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 670. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Insinuace (lat. insinuatio) nazývalo se v římském právu úřední registrování a potvrzení jistých právních aktů. Obyčej prohlašovati před úřady za účelem publicity a přesného projevení vůle poslední pořízení a jmenování prokurátorů rozšířil se záhy též na darování mezi živými. Prohlášení před magistrátem nazývalo se s počátku professio donationis apud acta, později insinuatio. Formalita tato, která nebyla původně nutná, stala se od dob Konstantina Chlóra nevyhnutelnou. Za Justiniána předepsána i. pro všechny dary převyšující summu 500 solidů, a sice za tou příčinou, by obmezeno bylo marnotratnictví. Bez i. bylo darování, pokud převyšovalo summu 500 solidů, neplatným. Pouze při některých darech nebylo třeba i., na př. při darech panovníkem nebo panovníku činěných, při darováni movitých věcí vojínům velitelem vojska, při darech k vystavění zbořených budov, při zřízení věna, při darech k výkupu zajatců. – Z práva římského dostala se i. do práva jednotlivých států. Ve starém právě francouzském předepsána byla i. rovněž při darech mezi živými. Obyčej tento však později vymizel. Aspoň od druhé pol. VII. stol. není po něm stopy v soudních spisech. Na jihu Francie vzkříšen obyčej tento ve stolení XII. Všeobecně zavedena byla i. na novo pro celou Francii ve stol. XVI. a udržela se až do doby nové. I-cí nazýval se ve Francii nejen zápis sám, nýbrž poplatek za zápis placený (viz Francie str. 501). – V moderních zákonnících nahrazena bývá forma soudní i. formou notářského aktu. Rak. právo na př. vyžaduje k darování bez skutečného odevzdání věci darované formy notářského aktu (zák. ze 25. čce 1871 č. 76 ř. z.). Dle saského práva jest třeba k darům převyšujícím 1000 tolarů soudního potvrzení, podobně předpisuje pruský Landrecht pro darovací slib formu i. – V jiném smyslu užívá se výrazu i. v právě processním, kde se slovem tím rozumí doručení soudních aktů, jmenovitě doručení žaloby žalovanému. Insinuovati žalobu znamená tedy doručiti žalobu. -dlc.