Ottův slovník naučný/Hydrazin

Ottův slovník naučný
Hydrazidy	Hydrazin	Hydrazobenzol

Údaje o textu
Titulek:	Hydrazin
Autor:	Otakar Šulc
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 1002. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hydrazin

Hydrazin (diamid) jest zásada NH₂ . NH₂ nedávno teprv oklikami připravená ve stavu volném. Jest kapalina při 113° vroucí, hutnoty 1^.003, pod 0° tuhnoucí. Lze ji do 300° bez rozkladu zahřáti. Soli její (chlórhydrat, síran) snáze se získají a dobře krystallují. Zastoupíme-li 1 vodík v h-u radikálem kyselin organických, vznikají hydrazidy (někdy též hydraziny zvané) kyselin. Ku př. kyselině benzoové, C₆H₅ . CO . OH, příslušný hydrazid: C₆H₅ . CO . NH . NH₂. Zastoupíme-li vodíky v h-u radikály alkoholickými, vznikají h-y, obdoba to aminů, a sice buď nesouměrné jako fenylhydrazin, C₆H₅ . NH . NH₂, anebo souměrné jako allylfenylhydrazin, C₆H₅ . NH . NH . C₃H₅. H-y jsou většinou kapaliny olejovité nebo látky tuhé o nízkém bodu tání, rozpustné v alkoholu a v aetheru. Ve vodě se rozpouštějí snáze jen h-y řady mastné. Jsou velmi reaktivné, poskytující význačných sloučenin zejména s aldehydy a s ketony, i slouží jakožto reagens na tyto látky. Zejména jest fenylhydrazin reagens na cukry aldosy a ketosy, s nimiž poskytuje buď hydrazony buď osazony. OŠc.