Ottův slovník naučný/Heyden

Ottův slovník naučný
Heydemann	Heyden	Heydenreich

Údaje o textu
Titulek:	Heyden
Autor:	František Xaver Jiřík, neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 262–263. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Ван дер Хейден, Якоб (rusky), Friedrich von Heyden (Schriftsteller) (německy), Otto Heyden (německy), August von Heyden (německy), Adolf Heyden (německy)

Heyden: 1) Jakob van der H., ryjec a nakladatel (* 1570 ve Štrasburku — † 1637 ve Frankfurtě n. M.), syn malíře Jana v. d. H., ryl řadu podobizen knížecích osob a jakožto svůj nejlepší list: Vnitřní pohled chrámu Štrasburského. J–k.

2) Friedrich August von H., básník něm. (* 1789 na zámku Nerfken u Heilsberku ve Vých. Prusích — † 1851 ve Vratislavi), studoval práva, byl vrchním vládním radou ve Vratislavi, znesnadnil se však s ministerstvem, když nechtěl přijmouti úřad censorský (r. 1843). Byl obratný básník, jenž zkusil se v dramatě Nadine; Die Modernen; Der Liebe Zauber a j. sebrány v „Theater“, Lip., 1842, 3 sv.), románě (Die Intriguanten, 1840, 2 sv. a Randzeichnungen, 1841, 2 sv.) i básnické povídce (Reginald, 1831; Der Schuster von Ispahan, 1850; Die Königsbraut, 1851; Das Wort der Frau, 1843, 23. vyd. 1881), kdež se mu nejlépe dařilo. Po smrti vyšly jeho Gedichte s životopisem od Th. Mundta (1852).

3) H. Otto Joh. Heinrich, malíř hist. a podobizen (* 1820 v Ducherově v Pomořanech). Z bohoslovce stal se malířem u Wacha a Klöbera v Berlíně a Cognieta (1847—48) v Paříži; v l. 1850—54 zdržoval se v Italii. Z jeho děl uvádíme: Job a jeho přátelé (1855, museum ve Štětině); Založení university greifswaldské (1856); Bogislaw X. na cestě do Jerusalema přepaden mořskými loupežníky (mus. štět.); Kázání Jana Kapistrana před radnicí ve Zhořelici; Polní maršál Schwerin v bitvě u Prahy (zámek v Berlíně); podobizna cís. Viléma I. R. 1866 účastnil se H. válečného tažení v Čechách při hlav. stanu kor. prince a maloval Episody z bitvy u Králové Hradce (1868, Nár. galerie), načež r. 1869 cestoval do Orientu. V l. 1870—71 účastnil se války něm.-franc. a provedl: Návštěva něm. císaře u poraněných v zámku versaillském. Později provedl ještě: Apollo s Musami a Graciemi (opona divadla v Poznani); Ustanovení poslední večeře Páně (v kostele díků v Berlíně). H. jest professorem a dvor. malířem v Berlíně. J–k.

4) H. August Jak. Theodor von H., malíř, syn básníka Fr. Aug. H-a (* 1827 ve Vratislavi). Jako báňský úředník přišel do Istrie a Hor. Slezska a teprve r. 1859 věnoval se umění a učil se kresliti u berlínského řezbáře Holbeina, Na to stal se v Berlíně žákem Steffeckovým, později byl u Gleyra a Coutura v Paříži. V Italii, kamž častěji cestoval, studoval památky renaissanční a pod vlivem jejich maloval Sv. Barboru jako patronku horníků (1864). Na to provedl: Setkání se Luthera s Frundsbergem na říšském sněmu ve Vormsu (germ. mus. v Norimberce); Zástup lidí před zámeckým kostelem ve Vitemberce po přibití thes; Arion na vlnách mořských (1868, opona berlínské opery); Francouzští vyslanci ucházejí se o princeznu Clémenci (dle provenç. pověsti); Sváteční jitro (1870, nár. galerie berl.); Jízda valkýr (1872); Olafova svatební jízda (1878, dle motivu z Herdera). H. provedl i fresky v berl. radnici, v budově generál. štábu, ve velkém sále cís. galerie a v kupolovém sále nár. galerie. Mimo Berlín prováděl malby ve Vratislavi, v soudní budově v Poznani (1881) a v gymnasiu v Gubinu (Gero, markrabě Vých. marky, v posledních bojích se slovanskými Lutici u Gubina). Konečně vydal H.: Blätter für Kostümkunde (1876); Perlen (1880); Tracht der Kulturvölker Europas vom Zeitalter Homers bis zum XIX. Jahrh. (1889). J–k.

5) H. Adolf, architekt něm. (* 1838 v Krefeldu). Vzdělav se u otce a v Berlíně, provedl později společně s W. Kyllmannem množství vynikajících staveb po celém Německu i za hranicemi, vše ve francouzské a něm. renaissanci. Z hlavních prací jmenujeme chrám düsseldorfský, evang. kostel v Höchstu n. M., císařskou galerii a j. v Berlíně, řadu vil (u Postupimě a j.). Pro vídeňskou výstavu r. 1873 postavili několik budov říše Německé, dále stavěli pro berlínské výstavy r. 1880, 1882 a 1886. H. též provedl mnoho zdařilých návrhů z oboru uměleckého průmyslu.