Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Ferrokyanovodík

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ferrokyanovodík
Autor: Zdeněk Jahn
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. S. 134. Národní digitální knihovna
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: ferrokyanovodík

Ferrokyanovodík č. kyselina ferrokyanovodíková, HFe(CN)₆, vylučuje se jako bílá ssedlina z nasyceného roztoku žluté krevné soli chlórovodíkem. Rozpouští se v lihu a z tohoto roztoku sráží se étherem, čímž obdrží se ve velikých bezbarevných hráních. Také vodou se rozpouští, a roztok ten chutná kysele; rozkládá se uhličitany, octany, vínany a j. solmi, čímž jeví se jako mocná kyselina. Vlhkým a teplým vzduchem rychle modrá, proměňuje se v modř berlínskou a kyanovodík. Proto zmodrají tkaniny, potisknou-li se hustou směsí z kyseliny šťovíkové a vinné se žlutou krevnou solí, ponechají-li se na vzduchu účinku vodní páry. Modři této říká se bleu de France č. bleu vapeur (modř francouzská č. pařená). F. jest mocná kyselina čtyřsytná; soli její slovou ferrokyanidy (v. t.). ZJn.