Ottův slovník naučný/Familia

Ottův slovník naučný
Famié	Familia	Familia (biologie)

Údaje o textu
Titulek:	Familia
Autor:	Leopold Heyrovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. S. 5–6. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Familia, slovo latinské, jež etymologové odvozují od kmenů značících usídlení, bydlení nebo vzdělávání, ve smyslu starého práva římského znamená nejprve soujem všech osob a věcí spojených tím, že podrobeny jsou právní moci téhož samostatného občana. V užším smyslu pak znamená f. jak soujem oněch osob pro sebe, tak i soujem oněch věcí pro sebe. I užívá se pak slova f. ve smyslu věcném k označení celého majetku. Ve smyslu osobním značí f. všecky osoby, nad nimiž určitý občan římský má moc otcovskou (patria potestas) nebo manželskou (manus), zahrnujíc v to také hlavu rodiny samu. K f-ii v tomto smyslu náleží tedy zvláště otec, jako hlava rodiny, manželka jemu podrobená, synové, dcery, vnuci ze synů, snachy atd. a označují se proto osoby tyto jakožto paterfamilias, materfamilias, filiusfamilias, filiafamilias. Zemře-li pater familias, stávají se všichni, kdož byli moci jeho podrobeni přímo, jako choť, synové a dcery, vnuci a vnučky ze syna dříve zemřelého, samostatnými (sui iuris) a počínají činiti každý pro sebe zvláštní f-ii. Přes to trvá mezi těmito různými rodinami svazek rodinný dále a zove se soujem těchto rodin i na dále f. Členové takového rozšířeného svazku rodinného slovou agnati (viz Agnace). Žena není způsobilá rozšířiti f-ii, ze které pošla, a nemůže agnaci zprostředkovati. Odtud řehole: Mulier familiae suae et caput et finis est. Dalším rozšířením svazku agnatského vzcházela gens (v. t.), t. j. společenstvo zavírající v sobě více agnatských rodin, spojených vespolek týmž jménem rodným. I bylo pak výrazu f. užíváno též o gens samé, jako na př. při rčení f. Iulia. Hý.