Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Dubá

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Dubá
Autor: August Sedláček, redakce
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 74. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Dubá
Související články ve Wikipedii:
Stará Dubá

Dubá (něm. Dauba): 1) D., město v Čechách na potoce t. jm., má 256 d , 1769 ob. n., 35 č. (1890), hejt., okr. soud, finanč. stráž, cejchov. úřad, pošt. a telegr. úřad, okr. četnické obr velitel., krásný kostel Nal. sv. Kříže z 1. 1740—1760, 3tř. obec. šk. pro chl. a pro dív., 3tř. měšť. pro chl., 2 válc. mlýny, cihelnu a hlučné trhy na chmel. Obyvatelé živí se zemědělstvím, zvláště pěstováním chmele a drobnými řemesly. V okrese dubském vůbec pěstuje se hojně chmel »úštěcký zelenáč«. Znak městský (viz vyobr. č. 1241.) má ve stříbrném poli zelenou dubovou větev se třemi žaludy. — O původu města není zpráv. Původně stál naproti bývalému kostelu sv. Petra a Pavla nad rybníkem na pahorku nyní zv. Kühneibühl hrad, jehož některé stopy dosud se spatřují. Hrad sám byl původním sídlem slavného rodu Berka z Dubé (v. t.). Rod ten seděl zde do bitvy bělohorské, kdy panství pernštýnské i s Dubou Václ. Berkovi z Dubé pro jeho účastenství v povstání bylo odňato a nejprve Adamovi, potom Albrechtovi z Valdšteina prodáno, po jehož zavraždění Ferdinand II. daroval panství pernštýnské i Dubou Rich. Walt. Buttlerovi, jehož potomek Theob. Václ. Buttler prodal (1723) je Frant. Karlu hr. Sweerts-Sporkovi, po němž (1766) následoval Jan Krišt. Sw.-Spork a dcera jeho Barbora provdavši se za hr. O’Reilly, postoupila panství pernštýnského s Dubou Arnoštu hr. z Valdšteina, jehož potomci je až dosud drží — Soudní okres dubský obsahuje 40 politických obcí, zaujímajících 301.08 km2 a majících 2872 d, 15.815 ob. n., 173 č. (1890); okres, hejtmanství dubské, k němuž náležejí okres, soudy D. a Štětí, zaujímá 440,6 km2 s 5246 d. a 27.476 ob. n., 706 č. (1890). red. 2) D. (u lidu též Stará D., též Hradiště neb Podubský hrad), zříceniny starého hradu mezi Komorním Hrádkem a Dštěním v okr. benešovském. Na hradě spatřují se ještě základy kostelíka sv. Klementa, který dal okolo roku 1350 Ondřej z Dubé postavili. Ke hradu přihrazeno bylo městečko Odranec, z něhož zůstaly vysoká věž s branou a něco hradeb. D. založena od pánů z Dubé (v. t.) a zůstala v jejich držení až do XV. stol. R. 1428 prodala Markéta z Rychemburka hrad Dubou, městečko Odranec a vesnice k tomu patřící, kteréž držela ve věnné zástavě, Perchtě Šternberské z Kravař, od níž postoupeno r. 1440 Bůžkovi, Mrakšovi, Přechovi a Zdeborovi bratřím z Božejovic, avšak právo dědičné pokládal si Kuneš Rozkoš z Dubé. Oboje koupil Bohuše z Postupic v 1. 1443—1447 a připojil Dubou ke Komornímu Hrádku. Sčk.