Ottův slovník naučný/Duševní choroba

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Duševní choroba
Autor: Karel Kuffner
Zdroj: Ottův slovník naučný. Osmý díl. Praha : J. Otto, 1894. S. 232. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Psychóza

Duševní choroba (psychósa). Jest každá odchylná, nebo vadná činnost duševní již znakem choroby? Nikoli; ona značí nemoc jen tehdy, je-li zaviněna vadným vývojem, aneb ochuravěním ústřed. nervstva. Majíc toto východisko nezáleží výhradně v úkazech psychických, nýbrž bývá z pravidla provázena i symptomy tělesnými. Proto nestačí na její výzkum posouzení čistě psychologické a proto na lékaře připadá úloha podávati dobrozdání o duševním zdraví, neb onemocnění. Úloha tato, mnohdy svrchovaně vážná — jmenovitě v soudních případech, kde na zodpovídání otázky závisívá právo občanské, česť, osobní svoboda, ba i život — někdy bývá i svrchovaně nesnadnou. Neníť možno stanovití přesně a bezpečně hranici normality. Jako se netěší snad žádný člověk vůbec absolutně dokonalému zdraví tělesnému, aniž pro rozmanité trampoty musí býti za nemocného pokládán, rovněž tak není jednotlivce psychicky naprosto bezvadného. Každý má svoje slabosti a nedostatky a je velmi mnoho lidí, kteří následkem vrozených, nebo trvale získaných defektův vlastně po celý život se potácejí za hranicí území fysiologického, ačkoli obecné mínění nevylučuje jich z normy duševního zdraví, poněvadž vyhovují podmínkám, jichž společnost od svých členů vyžaduje. O takových případech i nejzkušenější znalcové podávají mínění často nerozhodná.

Co je podstatou d-ch ch-b? Věda nepřestává srovnávati zkušenosti klinické s výsledky pitevnými, dosud však zná jen u několika tvarů psychopathických hmotné příčiny porušených výkonů. U většiny psychós nenachází v mozku změn konstantních a někdy docela žádných. Nezbývají nežli domněnky. Je možno, že zdrojem chorobných úkazů jsou sice i zde změny hmotné, avšak změny tak jemné, že i naše nejpodrobnější výzkumné methody dosud jsou příliš hrubé a nejapné. Je také možno, že některé změny nemusí po smrti zůstaviti žádných dokazatelných stop, asi jako víme o mnohých prudkých osutinách kožních, že na mrtvole jsou úplně neznatelny. Konečně je pravděpodobno, že mnohé choroby nevyplývají z tvarových přeměn částic nervových, nýbrž z chorobné výživy, z processů chemických, čemuž nasvědčuje vznikání mnohých duševních abnormit otravami a infekčními, jmenovité horečnými chorobami. Neznalost podstaty duševních nemocí překáží snahám založiti roztřídění jejich přerozmanitých tvarů na pevný a spolehlivý základ, na jakém spočívají klassifikace nemocí tělesních. Všecky posavadní rozvrhy jsou neuspokojivými, výpomocnými, prozatímními pokusy. Kfr.