| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Drcení |
| Autor: |
Karel Ryska |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 950-951. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |
 PD old 70 |
Drcení v různých průmyslových odvětvích jest práce směřující k tomu, aby se kusy křehkého materiálu, jako rudy, uhlí a p. postupným rozdělováním zmenšily, nebo dle okolností až na prach rozmělnily a tím teprve užití nebo dalšího spracování schopnými se staly. Někdy má se d-m docíliti též toho, aby se kůra, slupka se zrn obilných neb se stonků lněných odstranila, po případě též rezavé a nečisté předměty kovové očistily, a nazývá se práce ta pak buď mletí, potěrování neb odrcování (v. t.). Každý materiál nedá se drtiti. Mnohé látky organické, měkké, plastické a kujné nedají se přímo drtiti, avšak je možno vysušením propůjčiti jim takový stupeň tvrdosti a křehkosti, že se pak drtiti dají, jako na př. u rostlinných kořínků, různých semen, masa, hlíny a p. Dřevo nutno předem na třísky rozdělati, důkladně vysušiti a pak mechanicky rozdrcovati. Kujné kovy, jako měď, stříbro, cín, roztepají se nejprve na tenký plech a dlouhým kováním nabudou teprve takové křehkosti, aby se v stoupách daly rozdrcovati. Nejlépe lze drtiti ovšem materiál již ve své podstatě křehký, jako kamení, kosti, sklo, rudy, uhlí, vápenec, křemen, ač i tady dobře jest materiál zprvu vyžíhati, aby se d-m ušetřilo práce. Vyžíháním popraská materiál a obdrží na povrchu zvláštní rysky, podle nichž se pak rozdrcuje. Dle okolností ponořuje se po vyhřátí ještě do studené vody. Způsob, kterým se při práci na materiál působí — kterým se drtí — jest různý. Materiál buď se vystaví rázům mezi účinnými plochami nástrojů drtících, jakž tomu jest při stoupách, nebo se mačká, v kterémž případě materiál přichází mezi povrchy dvou stejných válců otáčejících se stejnou rychlostí proti sobě, nebo se rozetírá třidly ve zvláštních nádobách, nebo se konečně láme zvláštními tupými nástroji. Při tom vždy jedna čásť přístroje působí jako opora a jest obyčejně pevná, a druhá čásť, kterou se vlastně d. děje, se pohybuje neb též obě se pohybují. Některý přístoj zahrnuje v sobě několik způsobů práce zároveň, že buď láme a rozetírá nebo roztlouká a rozetírá materiál a p. Novější způsob d. jest však ten, že materiál vrhá se velikou prudkostí proti pevné stěně, aneb že se pouští volně mezi drticí nástroje proti sobě velikou rychlostí se otáčející, jako to jest na př. u desintegratorů (v. t.). Při d. neobdrží se materiál stejného zrna, poněvadž částky některé jsou okolními chráněny, že na ně nástroj drtící nepůsobí. Proto třeba částky materiálu dostatečně již zmenšené odlučovati, což se děje buď vysíváním a roztřiďováním na sítech nebo též splavováním. Zbylý materiál drtí se dále na žádanou velikost. Přístroje na d. roztřiďují se jednak dle způsobu práce činných nástrojů, jednak dle materiálu, na který se užívají. (Viz článek Drtidlo.) Rka.
PD old 70