Ottův slovník naučný/Dovkont

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Dovkont
Autor: Josef Zubatý
Zdroj: Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 894. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Simonas Daukantas

Dovkont Šimon (litevsky Simanas Daukąntas), nadšený vlastenec a nejdůležitější literát litevský doby novější (* 1793 v Kiwilech v ruské Litvě — † 1864 v Popelanech). Pocházeje z rodiny šlechtické, stud. na univ. vilenské a stal se magistrem filos. v Derptě. Nejprve cestoval v cizině, od r. 1825 byl v Rize a v Petrohradě činným ve státní službě, kde se dosloužil hodnosti státního rady. Když r. 1850 Wołonczewski stal se žmuďským biskupem se sídlem ve Wornech, opustil D. státní službu a odešel k němu, aby se oddal cele činnosti literární; ale nesnášel se s ním dobře a po pětiletém pobytu ve Wornech usadil se v Popelanech. D. do r. 1849 vydal v Petrohradě řadu rozmanitých spisů (tak lat. mluvnici, překlady Nepota a Faidra, spisy o sadařství, chmelařství, včelařství a p.) v jazyku litevském veskrze anonymně nebo pod různými pseudonymy; hlavním jeho studiem byl život a historie Litvy, kamž patří jeho spis o životě a zvycích Litvanů (Budą Senowęss Letuwiû Kalnieniû ir Źamaitiû iszraszęs Jokyb’s Laukys, v Petrohradě, 1845), v rukopise zůstavil m. j. slovník polskolitevský, dějiny Žmudi a dějiny celé Litvy. Psal jadrnou prosou, ale dialektem i Litvanům samým místy nedosti srozumitelným. Srv. Geitler, Osvěta, 1874, 580, Wolter, Mittheil. d. Lit. Gesellsch. III., 260. Ztý.