Doudlebský z Doudleb, jméno vladyků starého českého rodu, který z Doudleb na Malši nedaleko Budějovic pocházeje, po celých jižních Čechách se rozšířil. Erb jejich, oděnce s mečem vytaseným za hlavou, nalézáme na štítě vladyk ze Žumberka, Pouzarů z Michnic, Barchanců z Baršova a Sudliců z Jivovic. Hlavní kmen D-ch má v čele Čeňka z D. r. 1291, jehož potomci na Doudlebech, Heršlaku, Trojanově, Soběnově, Perném, Řevňovicích, Horce a Slavči se usadili. Současně s Čeňkem z D. žili Čeněk z Cipína (1278 až 1293) se synem Dvořatou (1281—1291) z Metlic a Cipína řečeným a bratří Domin, Bohuslav, Trojan, Častolov a Radosť v l. 1278—1281 připomenutí, kteří vedle jiných statků Cipín, Pasovary, Němčí, Michnice a Jivovice svým potomkům odkázali. Doudleby obdrželi po smrti Čeňkově synové jeho Mikuláš z Řevňovic (1360—90), Trojann (1360—69) a Čeněk (1360—83) a s nimi provozovali podací právo v Doudlebech strýcové jejich Kunrat Trojanovský a Beneš z Heršlaku. Synové jednoho z předešlých tří bratří Pešík (1398—1419), Čeněk (1398, † 1423) také ze Strážkovic řečený, Svatomír z Horky (1398-1423) a Domin ze Slavče (1392—1429) smluvili se o právo podací v Doudlebech, jehož polovice strýcům Heršlackým náležela, se strýcem Mikulášem z Řevňovic. V Doudlebech měli roku 1412 též Čeněk ze Strážkovic a Hroch z D. statky své, ale r. 1446 ze starého kmene D-ch jediný Vilém z D. tam seděl. R. 1459 učinil Erazim z Michnic na místě sirotků Vilémových smlouvu s Vojtěchem z Jivovice a Mikulášem z Holkova, kteří oba na Doudlebech seděli, o lesy, louky a potoky doudlebského statku, které ve společném držení byly podle starého rodinného zřízení D-ch. Jeden z těchto sirotků byl snad Vilém, jenž r. 1484 na Krumlově purkraboval. Bratrem jeho mohl býti DivišD. z D., dobrodinec kláštera františkánského v Hradci Jindřichově, jenž na Budislavi u Choustníka v l. 1492—1508 sídlil a čtyři syny Petra, Jiříka, Bohuslava a Františka zůstavil, kteří po něm o statek jeho r. 1518 se rozdělili. Jiřík zemřel již r. 1522 a Petr prodal jeho díl v Doudlebech s příslušenstvím v několika blízkých vesnicích t. r. Václavovi Metelskému z Feldorfu. Také Budislav dostala se již před r. 1529 z držení D-ch a PetrD. z D. byl hejtmanem na Krumlově, kde zemřel r. 1550. Současně s D-mi na Budislavi usadila se jiná větev téhož rodu na Nadějkově u Jistebnice, jejížto předek Petr z D. r. 1506 na Lhotě Starcově u Nadějkova seděl a jehož potomkem asi PetrD. z D. byl purkrabím na Hradci Jindřichově v 1. 1564—69. Příbuzní ne-li synové Petra Lhotského byli bratří Čeněk, Bedřich a Diviš, kteří někdy před r. 1542 o statky své zděděné se rozdělili: Čeněk vzal peníze a žil ještě r. 1556. Diviš dostal Lhotu a Bedřich Nadějkov. Bedřich se dvakráte oženil, poprvé s Annou z Loutková a podruhé s Kateřinou Smrčkovou ze Mnichu a jsa šetrným a řádným hospodářem byl zvolen za výběrčího posudního v kraji bechyňském (1569). Kromě několika dcer měl Bedřich († 1596) syny Oldřicha, Jindřicha a Zikmunda († již 1603). Jindřich držel Petrovice, Podčepice, Výrec a sídlil posléze na Malé Chýšce, kdež také r. 1614 zemřel a v kapli při tamějším kostele pochován jest; Malou Chýšku odkázal obci města Písku na milosrdné skutky. Oldřich ujal po otci statek nadějkovský a synovce svého Jana Bedřicha, syna Zikmundova splativ, nabyl také Lhoty. Jako otec byl také výběrčím posudného, ale v kraji vltavském, oženil se s Annou Marií z Mitrovic, s níž měl syna Adama Bedřicha, avšak záhy zemřel buď r. 1616 nebo 1617, vymíniv sobě, aby tělo jeho pohřbeno bylo v kostele jistebnickém. V Nadějkově vystavěl kostel a daroval k němu koupený r. 1615 statek, dvůr popl. Větrov a ves Voleveč. Adam BedřichD. z D. nemaje účastenství v rozbrojích stavovských své doby, zůstal v držení statku otcovského, k němuž přikoupil r. 1636 ves Růženou a r. 1637 zboží Vlksické. V Táboře koupil sobě dům na rynku r. 1627 a byl radou soudu nejv. purkrabství v Praze. S manželkou svou Annou Dorotou z Mitrovic měl dva syny Oldřicha Jana a Jiřího Františka, kteří po smrti otce svého po r. 1665 se rozdělili o jeho zboží. Oldřich si vzal statku vlksického větší čásť a Růženou; Jiří ujal Nadějkov a oženiv se s Lidmilou Veronikou z Kalenic na Škvořeticích, oblíbil si toto nové sídlo a prodal Nadějkov po předcích zděděný r. 1668 Mikuláši z Germersheimu a Hapershofu, měšťanu Menšího města pražského. Bratr jeho Oldřich špatným hospodářstvím zadlužil Vlksice tak, že r. 1674 najednou několik částí tohoto statku rozličným věřitelům odhádáno bylo, až téměř Oldřichovi ničeho tu nezbylo, aniž co dále víme o osudech jeho, než že r. 1686 již mrtev byl. Jiří FrantišekD. z D. na Škvořeticích koupil r. 1688 statek Zavlekom na Pracheňsku, stal se cís. radou a hejtmanem kraje pracheňského, avšak umřel bez mužských potomků r. 1696, načež vdova jeho Ludmila Zavlekom r. 1706 prodala. Bratr Jiřího Jan Karel zahynul bezdětek r. 1693 v boji proti Turkům a poněvadž ani o potomcích Oldřichových na Vlksicích nic nevíme, ani že by Jan Bedřich D. z D., jemuž Meziříčí, Makov a Výrec u Tábora r. 1623 konfiskovány byly, po své smrti r. 1630 nějakých dítek kromě vdovy Afry Malovcové zanechal, máme za to, že na začátku XVIII stol. rod D-ch z D. po meči úplné vyhasl.
Klř.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Doudlebští z Doudleb _(cropped).jpg)