| Údaje o textu |
|---|
| Titulek: |
Dehli |
| Autor: |
neuveden |
| Zdroj: |
Ottův slovník naučný. Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 162. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |
 PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Dillí |
Dehli neb Delhi (t. j. práh), hl. město kraje a okresu téhož jména v indobrit. prov. Pendžábu, na ř. Džamně, bývalé sídelní město velikých mogulů indických, má 11 km v obvodu a jest na třech stranách obehnáno vysokou zdí a chráněno četnými opevněními anglickými. Čtvrť evropská, ve které jest palác brit. guvernéra, soudní budova, kostel, arsenál a vojenské kasárny, jest dosti úhledná, čtvrť muhammedánská však jest velmi zanedbána, s domy špinavými a úzkými ulicemi až na ulici Čandri čák (ulice bílá), která jest prostranná a slouží za přední tržiště města, zvláště na shawly a vyšívané látky, který průmysl počíná v novějších dobách znova zkvétati. Z dob bývalé slávy zůstalo tu mnoho památníků, po většině v sutinách, pro které se D. nazývá také asijským Římem. Nejkrásnější památky jsou: bývalá residence mogulů v podobě čtverúhelníka, s četnými branami, dvory, loubím, s nádherným sálem audienčním (díván chás) z bílého mramoru se čtyřmi pozlacenými kupolemi ve 32 sloupích; tu stával pověstný paví trůn ze zlata se dvěma zlatými pávy, jejichž chvosty sestaveny byly z perel, rubínů, safírů a smaragdů; veliká mešita (džuma masdžid), nejkrásnější mešita asijská z bílého mramoru a červeného pískovce s kupolí 37 m vysokou a s hlubokou studní ve skále vytesanou, sloužící k náboženskému umývání; černá mešita, jedna z nejstarších, věrné napodobení mešity v Mekce; Kutub minár, 76 m vysoký minaret při mešitě téhož jména; vodovod 178 km dlouhý, od Angličanů obnovený; množství náhrobků a zbytků různých staveb. D. jest středem obchodu pendžábského (roční oběh na 300 mill. zl. r. č.), muhammedánského života a má 193.580 ob. (1891), mezi nimi 95.484 hindů a 72.519 muhammedánů. Založeno bylo prý r. 3101 př. Kr., slulo Indraprestha a vynikalo svým objemem, bohatstvím a nádherou. R. 1398 bylo od Timura skoro úplně zničeno, rozkvetlo však za krátko a bylo v r. 1526—1772 sídlem velikých mogulů. Roku 1803 obsadili je Angličané, ale ponechali titulárního mogula až do r. 1857, kdy muhammedáni způsobili povstání a prohlásili Bahádura šáha za císaře; tu povstání bylo potlačeno a zavedena správa pod zvláštním guvernérem. Dne 1. ledna 1877 byla tu královna anglická prohlášena slavnostně za císařovnu indickou. — Dehlijský kraj zaujímá pravý břeh Džamny, jest velmi úrodný a bohatý, má na 14 530 km² 4,433.680 ob. (1891) a rozdělen jest ve tři okresy: D., Gurgaon a Karnal; v okrese dehlijském žije na 3305 km² 643 515 obyv., z nichž 438.886 hindů a 130.645 muhammedánů.
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Dillí