Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Corot

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Corot
Autor: Renata Tyršová
Zdroj: Ottův slovník naučný. Pátý díl. Praha : J. Otto, 1892. s. 645-646. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Dílo ve Wikipedii: Camille Corot

Corot [koró] Camille, malíř franc. (* 1796 v Paříži — † 1875 t.). Jsa určen k povolání kupeckému dostal se teprve v 26. svém roce na dráhu uměleckou. Po krátké přípravě odborné odcestoval do Italie a zde, zpola samouk, jen nazíráním na přírodu propracoval se záhy k vlastní manýře a k samostatnému způsobu pojímání krajiny. Dlouho zůstal C. nepochopen, teprve na sklonku života dostalo se mu zadostiučinění, že umění jeho nalezlo porozumění a také následování. C. tlumočil stejně šťastně přírodu italskou jako francouzskou. Na jeho obrazech není to nikdy předmět o sobě, který poutá, ale nálada vzduchová, mistrně interpretovaná. C. miloval soumrak, svítání, stříbřitou mlhu, vůbec takovou náladu světelnou a vzduchovou, v níž obrys se rozplývá a v krajině se jeví jen massy tónem barevným od sebe odstupující. Znamenitě uměl C. malovati nebe a vůbec celou vrstvu vzduchovou, v níž krajina je ztopena. Některé obrazy jeho jsou skoro jen šedě v šedém malovány, ale při tom tak jemně odstupňovány, že činí dojem barvitý. C. studoval bedlivě přírodu a pravdivě zachycoval její zjevy, aniž byl naturalistou. Pojímal přírodu svým způsobem a ve všech dílech jeho, ať zobrazují krajiny z Provence, Normandie, okolí Říma nebo známé partie z lesů Fontainebleauských, ať vysněné háje a vybájená jezera, jimž Nymfy a Bakchantky jsou stafáží, vždy obráží se povaha umělcova, veselá, jasná, jemnocitná bez sentimentálnosti, zdravá a stále čilá. Tá.