Ottův slovník naučný/Bruggy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bruggy
Autor: Hynek Kollmann
Zdroj: Ottův slovník naučný. Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. S. 786–787. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související: Bruggy (dodatek)
Heslo ve Wikipedii: Bruggy
Heslo ve Wikislovníku: Bruggy

Bruggy (franc. Bruges, vlám. Brugge, něm. Brügge), hlav. město belg. provincie Záp. Flander, leží nad říčkou Roye sev.-záp. od Brusselu, 15 km od moře Severního v úrodné nížině. Zachovalo si z měst belgických nejlépe ráz středověký: v úzkých a nepravidelných ulicích, které však vynikají vzornou čistotou, všude viděti starobylé domy ozdobené namnoze skulpturami; náměstí jest málo, jsou malá a uzavřená. Budov památných B. mají mnoho: v kostele Nôtre-Dame vystavěném ve slohu časné gotiky a opatřeném věží 145 m vys., chovají Madonnu připisovanou MichelAngelovi a několik vzácných obrazů; tam jsou hrobky Karla Burgundského a dcery jeho Marie. choti Maxmiliána I.; kathedrála, jež valně trpěla hustými požáry, chová také řadu obrazů cenných; kaple sv. krve či St. Basile jest budova dvoupatrová, patro dolní pochází z pol. XII. stol., horní z XV. stol; má pěkné gotické průčelí a maurskou věž; radnice ve slohu gotickém ze XIV. stol. ozdobena jest krásnými obrazy; palác justiční nemá sice zevnějšek valný, uvnitř však má památný krb (cheminée du Franc), výtečné dílo řezbářské se sochami Karla V., Maxmiliana I. a Marie Burgundské, Ferdinanda Aragonského a Isabelly Kastilské; tržnice s věží (Beffroi) 107 m vysokou a proslavenou hrou zvonečkovou o 48 zvonech; nemocnice sv. Jana má v sále kapitolním cennou obrazárnu a skřínku s pozůstatky svaté Voršily, ozdobenou Memmlingovým Utrpením 10.000 panen; směnárna tamější jest nejstarší v Evropě. — B. jest sídlo biskupa, správy provinciální, soudu I. instance, obchodní komory, má gymnasium, akademii uměleckou s bohatou obrazárnou, školu lékařskou s kabinetem přírodovědeckým, athenaeum, školu plaveckou, museum se skvostnou obrazárnou, veřejnou bibliotéku (v radnici), divadlo, zahradu botanickou, mnoho ústavů dobročinných. Obyvatelů má 46.821 (1887). Průmysl druhdy mnohem skvělejší vyrábí plátno, zboží vlněné a bavlněné, krajky. Obchod také valně pokleslý podporován jest průplavy gentským, sluiským a ostendským, stýkajícími se ve městě, a sítí železniční. — B., ve středním věku středisko světového obchodu v sev. Evropě, známy byly již ve III. stol. po Kr. jako hrad pode jménem Brugh, v VII. stol. byly městem, jež v VIII. stol. bylo opevněno a stalo se sídlem hrabat flanderských. Již tehdy bylo velmi lidnato, nabylo velikých výsad obchodních, zvl. od té doby, kdy Balduin flanderský stal se (1204) císařem cařihradským. Ve XII. století bylo skladištěm měst v hansu sdružených a brzo proslulo továrnami na sukno, hedvábí a koberce. Pokus Filipa IV. francouzského zabrati Flandry a zrušiti výsady měst odrazilo nešporami bružskými (18. května 1302), kdy povražděno ve městě na 4000 Francouzův, a pak účinně přispělo k vítězství měst vlámských. XV. stol. bylo dobou nejskvělejšího rozkvětu města. V lednu 1430 Filip Dobrý založil tam řád zlatého rouna. Když Flandry dostaly se rodu Habsburskému, B. vzepřely se a zajaly Maxmiliána I. (1488), ale byly pokořeny, potrestány i následoval úpadek města. Vnitřní nepokoje a bouře otřásly blahobytem města, jeho přístavy ponenáhlu zanášely se pískem, a osud jeho rozhodnut byl náboženským pronásledováním ve stol. XVI., kdy veliký počet rodin vystěhoval se hlavně do Anglie a přenesl tam všechen svůj průmysl. Po dřívější slávě zbyla městu značná rozloha, počet a velikolepost budov veřejných. Pád jeho uspíšen potom pohromami válečnými. B. vytrpěly několik obležení (1704, 1706, 1708, 1745). R 1794 dobyty od Francouzův i byly učiněny hlavním městem départementu Lys. Teprve v XIX. století pozvedly se poněkud k novému životu. — V dějinách umění B. slynou jako středisko malířské školy bruggské, již založil v XV. stol. Jean van Eyck, a která se udržela do XVI. stol. — Ve znaku, jehož pole jest rozděleno na osm pásů (stříbrných a červených), B. mají lva modrého se zlatým páskem na krku a zlatou korunou na hlavě. — Srv. Ferrier, Description historique et topographique de la ville de Bruges (Brussel, 1836); Gailliard, Bruges, son histoire, ses monuments (B., 1857); Weale, Bruges et ses environs (1865). Koll.[red 1]

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Ve 28. dílu byl k heslu Bruggy uveřejněn dodatek, viz Bruggy (dodatek).