Ottův slovník naučný/Avlona

Ottův slovník naučný
Avizský řád sv. Benedikta	Avlona	Avoca

Údaje o textu
Titulek:	Avlona
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1110. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Vlora

Avlona, ital. Valona, alb. Vljónes a Vljóres, přední přístavní město v turecké Albanii, vilájetu janinském, sandžaku beratském, leží uprostřed olivových hájů na návrší nad bažinami, v místě nezdravém, asi 2 km vzdáleno od zálivu dle něho nazvaného a 140 km sev.-záp. od Janiny. Jest to místo velmi sešlé, sídlo metropolity řeckokatolického a kaimakama, stanice parníků Lloydu rakouského a podmořského telegrafu spojujícího Italii (Otranto) s Tureckem, a má mnoho památek z doby panství normanského a benátského. V okolí daří se hojně rýže, vína, oliv a tabáku. Obyvatelstvo, asi 6000 duší, živí se orbou, zbrojířstvím, rybařením a dobýváním soli, též provozuje velmi čilý obchod; vyváží se odtud zejména: plodiny zemské, ovoce drňákové (Quercus aegilops), sůl, vlna, kůže, smůla, dehet, želvy (až 40.000 do roka) a zbraně. A. stojí na místě starého Aulonu a ve středověku jsouc dobře opevněna pod panstvím normanským, zvláště za válek křižáckých, byla městem důležitým; také pod panstvím Benátčanů zkvétala, avšak od r. 1691, kdy trvale připojena k říši Turecké, víc a více upadala. — Avlonský záliv na vých. břehu Adrijského moře, všecek horami ovroubený, na sev.-záp. straně Karaburunským (Akrokeraunským) okřídlím ohraničený, u vjezdu asi 10 km široký a na 20 km hluboký, bývá zvláště za zimních bouří bezpečným útočištěm četných lodí.