Ottův slovník naučný/Avicennia

Ottův slovník naučný
Avicenna	Avicennia	Avico

Údaje o textu
Titulek:	Avicennia
Autor:	Josef Dědeček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1106. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kolíkovník

Avicennia L. , vždy zelené stromy stejnojmenné skupiny, již kladou k čeledi Verbenaceí. Listy jejich jsou vstřícné, po jednom kraji u zpodiny spojené, kožité, na líci lysé a na rubu v mládí krátce a hustě bělavě pýřité. Společné květní stopky jsou úžlabní a jednotlivé nebo po 3 na konci větví nesouce strboul nebo klas, jehož květy podepřeny jsou listeny. Kalich hluboce 5klaný s ušty stejnými a tupými. Koruna s krátkou trubkou zvonkovitá, 4dílná; zadní plátek mnohem širší, ale kratší ostatních. V její trubce vetknuté 4 nestejné tyčinky. Vaječník sedavý, vejčitý, s bliznou sedavou nebo se čnělkou kuželovitou, ostatně 2pouzdrý a 4vaječný. Vajíčka na konci střední osy. Dle M. Bocquillona jest vaječník 1pouzdrý. Plod ovální, smáčknutý a nepukavý, jednosemenný, kalichem a listenem podepřený. Semeno bezbílečné, se značným klíčkem. K rodu A. čítáme pouze 5 druhů tropických, rostoucích na náplavech břehů říčních a mořských, kdež společně s Rhizophoreami a Aegicereami, hojně vzdušných kořenů vysílajícími, lesy skládají. Z nich jedna, A. nitida Jacq., svými hojnými kořeny činí břeh zvláště neschůdným. Takto všude i na ostrovech Tichého okeánu. Děd.