Ottův slovník naučný/Alpujarra

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Alpujarra
Autor: Napoleon Manuel Kheil
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 954–955. Dostupné online
Licence: PD old 70

la Alpujarra [alpuchàra] nebo las Alpujarras (dle jedněch z arabského abú-šarra = otec zla, svárumilovný, nezkrotitelný, dle jiných z Alba Sierra) sluje dle špan. zeměpiscův území v již. Španělsku, ohraničené na severu Sierrou Nevadou, na záp. Sierrou de Lujar a údolím Lecrinským (val de Lecrin), na jihu Středozemním mořem a na vých. Sierrou de Gádor. Téměř rovnoběžně s pobřežím táhne se pokrajné pohoří Sierra de Contraviesa, i pokládají v knihách nešpan. za A-ru čásť ležící mezi touto Sierrou de Contraviesa a sněhem pokrytou Sierrou Nevadou. Krajina ta (R.Ford nazývá ji španělským Švýcarskem), zajímavá pro geology a botaniky, rozryta jest malebnými údolími a roklemi (barrancos), ve kterých bují bohatá subtropická vegetace (i datlovníky tu rostou), následek to mírného podnebí a četných bystřin (hlavní: Rio de Cádiar) prýštících ze S. Nevady. V A-rách lze jedním rázem přehlédnouti všechna vegetační pásma evropská, díváme-li se z údolí některého na osněžený Mulhacem (3481 m), nejvyšší to horu S. Nevady. V mírném podnebí zraje tu obilí až i ve výši 2000 m a jest tedy A. přes svoji neschůdnost četně obydlena (115.000 duší ve 65 pueblos, 30 lugarcillos, 500 caserios a asi 2000 samotinách [cortijos]). Hlavní místo jest Ugíjar se 3500 ob. Silnic jest poskrovnu a to jen v místech přímořských (z Adry do Dalias a do Almerie). Jinak všechno cestování a doprava koná se jako za doby maurské koňmo a na soumarech. Z vydatnějších zdejších olověných dolů dováží se na tisíci mezcích náklad do Adry, odkud pak odváží se po moři do Anglie. – Lid v A-rách mluví nářečím od granadského se lišícím. avšak přehnána domněnka, jako by zde ještě vládl živel maurský. Strašlivé povstání Maurů, propuklé zde roku 1568 (Abenhumeya, Aben-Aboo, Aben-Farag) bylo 1570 potlačeno, Maurové téměř vyhubeni a zpustošená A. opět zalidněna na základě královského nařízení (Real Cédula ze dne 31. kv. 1572, dle které žádný přistěhovalec nesměl býti Granaďanem) křesťanským lidem z Kastilie, Galicie a Estremadury. S touto dějinnou událostí nesrovnává se pokládati dnešní obyvatele A-ry (los Alpujarreños) za čisté potomky Maurů. Alarcon, La Alpujarra; Richard Ford, Handbook of Spain; Zwei Jahre in Spanien od Willkomma, jenž vidí v obyvatelích čisté Maury. Nkh.