Ottův slovník naučný/Almás

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Almás
Autor: Ľudovít Vladimír Rizner, František Brábek
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 933. Dostupné online
Licence: PD old 70

Almás (slov. Almáš, z maď. alma, jablko), přes 40 obcí a pustatin toho jména v Uhrách a v Sedmihradsku, z nichž některé nosí jména: Jablonov a Jablonice. Uvádíme z nich:

1) A. (Bács-), okresní městys v báčkobodrožské župě, s 8193 (1880) maď. a srb. ob., s krásným řím.-kat. chrámem, železn. stan., telegrafem, poštou, okr. soudem, spořitelnou. – 2) A. (Duna-), vesnice v komárenské župě, na pravém břehu Dunaje, s 1091 maď. ob., refor. a řím.-kat. chrámy, z nichž první z XIII. století pochází, s přístavem podunajské paroplavby, železn. stan., telegr., poštou a léčivými prameny, které 1764 vyzkoumány a popsány byly. V nedalekém Tardoši lámaného mramoru almáští kamenáři k nejpěknějším upotřebívají pracím. Naleziště starož. římských, které po většině kalvinský kněz Vály odkryl a popsal ve svých maďarsky psaných dějinách římských císařův. – 3) A. (Homoród-), ves v Sedmihradsku, v župě udvarhelské, v okr. homorodském, s 1836 maď. ob., zdí ohrazeným unit. chrámem a s velikou jeskyní, kterou Štěpán Fekete r. 1836 dopodrobna vyměřil a popsal. V dobách tureckých nájezdů bývala útočištěm obyv. celého okolí. A. je rodištěm unit. bisk. Michala Almasyho. Rz.4). Nagy A., vesnice v župě huňadské, okresu almášském, s 1303 maď. obyv. Posl. pošta Algyógy. Na blízku jsou zlaté a stříbrné doly. Bbk.