Ottův slovník naučný/Akcessorium

Ottův slovník naučný
Akcessní smlouva	Akcessorium	Akcessorní

Údaje o textu
Titulek:	Akcessorium
Autor:	Jaroslav Haasz
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 615. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Akcessorium (lat.) slula v právu polském každá úvodní formalita ve sporu soudním a obrana, kterou žalovaný uváděl proti žalobě pro zanedbání takových formalit. Ve století XVIII. děleno a. na několik tříd. Nejdůležitější byly: a. experimenti neb regestri, namítal-li žalovaný, že žaloba nebyla zapsána v pravém rejstříku; tehdy žalobce odsouzen k pokutě 14 hřiven, a byl-li výrok již pronesen, 500 hřiven. A. plenipotentiae byla obrana nedostatečné legitimace (oprávněnosti k vedení sporu). Jiné podobné obrany týkaly se nesprávnosti půhonu (a. prosecutionis), na př. že nebyl učiněn přísežným vožným, nebo nepříslušnosti soudu (a. fori), nebo toho, že žaloba neměla dostatečných dokladů, na př. neprokázal-li žalobce v ní rodokmenu, když žaloval o právo zděděné. Mnohé z těchto formalit a obran vedly k protahování sporu, tak že r. 1557 nařízeno, že útraty výroku o a-iu nenesl žalobce, i když při ztratil, nýbrž žalovaný, který a-ia užil; rovněž zakázáno odvolání se z takového výroku. Pro důležitost svou při vedení sporů byla a-ia hlavním předmětem, jemuž se mladí právníci učili. Hsz.