Ottův slovník naučný/Agra

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Agra
Autor: Otakar Feistmantel
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 460–461. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ágra

Agra, kraj, okres, město a průplav v Severozáp. provinciích Vých. Indie britské: 1) A. kraj má 26.280 km2 s 4,834.164 obyv. (1881), a sice 2,629.383 muž. a 2,204.781 žen. v 8125 vesnicích a městech, s 681.482 domy. Bylo: hindů 4,377.055, muham. 422.460, džajnů 27.423, křesťanů 6282, sikhů 534. Obsahuje 6 okresů: Agra, Matra, Farakhábád, Etah, Etavah, Mainpuri. – 2) A., okres, má 4789 km2 s 974.656 obyvateli (1881), z těch bylo: 526.801 muž. a 447.855 žen. Dále: 857.957 hindů, 99.809 muhammedánů, 4997 křesť., 11.476 džajnů, 409 sikhů. Řeka Džamna protéká okres, a půda v celku dosti úrodná. Setby a sklizně: prosa a bavlna (podzimní sklizeň); pšenice, ječmen, oves, hrách a jiné luštěniny (jarní sklizeň); také pěstuje se cukrová třtina, tabák, indych, mák a zeleniny. Obchod dosti značný; probíhají tam dráhy do Allahábádu (a dále do Kalkutty), do Delhi (a dále na sever), do Džájpuru (a do Bombaje), do Gvalioru a do Matry. Obchod s obilím, bavlnou, indychem a j. Na několika místech trhy na dobytek hovězí, koně a velbloudy; též se vyváží dobrý stavební kámen (jemný pískovec). – 3) A., hlavní město okresu, na pr. bř. ř. Džamny se 160.203 obyv. (1881), jest všeobecně známo pro překrásné stavby muham. slohu. V nynější podobě bylo založeno cís. Akbarem Velikým, jenž se tam přesídlil z Delhi r. 1566. Velkou čásť staveb jím počatých dokončili Džahángir a Šáh-Džahán. Syn tohoto, Aurangzib, opět přesídlil se do Delhi, tak že vývoj A-ry značně tím utrpěl, hlavně pak rozbroji v době rozkladu říše mughalské, až r. 1803 Angličané město opanovali a před zkázou je zachránili. Na východní straně města leží pevnost, v níž množství monumentálních staveb. Před branou delhijskou (na záp.) stojí hlavní mešita (džamá masdžíd), již vystavěl r. 1644 Šáh-Džahán ve jménu své dcery Džahánáry. Vynikající stavbou v pevnosti jest Perlová mešita, celá z bílého mramoru, vystavěná r. 1654 Šáh-Džahánem (142' dl. a 56' vys.). Na východ města leží světoznámé mausoleum Tádžmahál, zvané »Sen v mramoru«, jež vystavěl r. 1648 Šáh-Džahán pro tělesnou schránku milované své manželky Mumtáz-i-Maháli. Podobně vyniká mausoleum Ithimad-ud-Dauly, na levém břehu ř. Džamny, poněkud severových. od A-ry, vystavěné pro vezíra neboli prvého ministra Džahángíra, z bílého mramoru bohatě vykládané. Dále jest na blízku (severně) prostorné a krásné mausoleum císaře Akbara u Sikandry. Evropská čásť leží na západě a severozápadě města: jsou tam kasárny (pěší a dělostřelců) s kostelem, dále magistr. úřad, vládní kollej, vězení, katolická missie a sirotčinec, železniční stanice, odkud dráhy v pěti směrech se rozjíždějí, telegr. stanice, pošta atd. Velký trh obilní, střed cuker. obchodu v okolí, výroba obuvi, troubelů a zlatých krajek, ozdobných předmětů z mramoru, vykládaných polodrahokamy, předmětů z mastku atd. Přes Džamnu vede most železniční a starší most lodní. – 4) Průplav Agerský, důležitá čásť zavodňovacích průplavů v Pandžábu a sev.-záp. provinciích vychází z pr. bř. Džamny u místa Okly asi 16 km jižně od Delhi, kde se nalézá nadržovací jez. Teče dále dosti rovnoběžně s Džamnou a ústí asi 32 km jihových. od A-ry do říčky Utanghanu (Parbati). Otevřen byl r. 1874, má délky 325,6 km a rozvaděcích stok 503 km. Může zavodňovati 375.800 akrů (1520 km2), z čehož připadá na Pandžáb 408 km2 a na severozáp. provincie 1112 km2. Slouží mimo to k plavbě. (Keene: Agra 1874; Fergusson: Hist. of Ind. Architecture 1876; Imp. Gaz. 1885.) Fl.