Ottův slovník naučný/Ager desertus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Ager desertus
Autor: František Kropsbauer
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 442–443. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Ager desertus (lat.), pole opuštěné. Za císařů římskobyzantských stávalo se, že majitelé pozemků nemohouce snésti nesmírného vzrůstu daní raději se vzdávali svých pozemků méně úrodných a vzdálených a vzdělávali pouze role bližší a žírnější. Aby tomuto hospodářsky nad míru škodnému počínání učinili přítrž, vydali císařové hojnost nařízení, která stanovila jednak, že o tom, kdo opustil pozemek méně výnosný, má se za to míti, že se všech svých polností vzdává, jednak udílela právo vlastnické tomu, kdož takové opuštěné role vzdělával, nežádal-li jich vlastník původní do dvou let na hospodáři zpět. Předpisy tyto, ač byly častokráte obnovovány, neměly výsledku, pročež přikročilo zákonodárství ku prostředku ráznějšímu přijavši zásadu nucené vázanosti k pozemku, kteráž jest význačnou známkou poměru kolonátního. Předpisy podobné tendence vyskytovaly se též ve středověku, ba máme dosud v Rakousku platný patent ze dne 17. ledna 1774, ustanovující, že pozemek hospodářský, jehož vlastník po tři léta přes napomínání úřadu politického nevzdělává, má prodán býti na účet vlastníkův ve dražbě veřejné. Kr.