Ottův slovník naučný/Agave

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Agave
Autor: Josef Dědeček
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 436–437. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Agáve
Č. 99. Agave americana L.

Agave L. (ἀγαυός = skvostný) (viz vyobr. č. 99.), rostlina tropických krajin, původně americká, ze řádu liliokvětých a čeledi Amaryllideí. Má květy přímé, dlouhé, s okvětím korunovitým, jehož trubka s vaječníkem zpodním srostlá, ostatně nálevkovitým, s cípy skoro stejnými. Z něho vyniká 6 dlouhých tyčinek prašníků dlouhých, středem k nitce vetknutých. Pestík 3pouzdrý, s dlouhou čnělkou a hlavatou, 3laločnou bliznou mění se v mnohosemen. tobolku. A. má krátký, tlustý, hojně mrcasatý oddenek, z něhož vybíhá mnoho přízemních, tlustých a dužnatých listův a jímž se také rozvětvuje. Listy pravidlem kopinaté jsou hrotité, po kraji obyčejně kolcatozubaté a dlouhé; prostřední jsou v homoli ztuha přímou svinuté, starší odstálé a nejstarší v růžici ohnuté. Ze středu listů vyniká časem velmi dlouhý, listeny porostlý a ku konci bohatě rozvětvený stvol květní, ukončený takto velmi skvělou latou vztyčenou. A. čítá asi 21 druhů, zejména mexických a jihoamerických, nejen barvou, ale i krajem a zakončením listů již na pohled od sebe rozdílných. Ze všech dosáhla A. americana L. (vyobr. č. 99.) největšího rozšíření po všech končinách tropických a subtropických, zdomácněvši i po již. Evropě. Jest domovem v Jižní Americe a Mexiku, kdež průměrně teprve okolo 8–10 roků ponejprv rozkvétá, vyhánějíc stvol až 12 m vysoký a i 4000 statných, více než 5 cm dl., nažloutlých a libovonných květů zdobený. V jižní Evropě kvete v 10–20, a ve sklennících ve 30–80 létech; proto neprávem zvána stoletá aloe. Listy její dosahují až 3 m délky a 1 dm šíř., sivou barvou vynikajíce. Tento druh jest pro tuzemce velmi důležitý: z poraněných pupenů konečných dobývají šťávy, která kvašením dává u Mexičanů vůbec oblíbený nápoj pulqué, z něhož se zhotovuje destillováním i rum pod jménem mescal. Šťávy z listů vytlačené užívá se tam co léku vůbec proti rakovině, krticím a neduhům syfilitickým. Vlákna listová, v obchodu co pita, aloeové konopí, soie vegetale (hedvábí rostlinné) známá, spracují se v mexick. továrnách na tkaniny i papír, a z květního stvolu krájejí se pásky různé tlouštky, jichž, jsou-li usušeny, dílem místo kůže na pochvy břitvové, nebo jako korku a j. se dá vvužitkovati. Že se v krajinách středomořských z A. vysazují neproniknutelné živé ploty, jest vůbec známo. Také A. mexicana Lam., bělavými a ku konci listů nahnědlými trny vyznačená, jest ve všech udaných směrech velmi užitečnou. Sušených stvolů od A. vivipara L. upotřebováno k rozdělání ohně, byly-li tvrdým dřevem třeny, a šťavou z kořenů nebo listův omamovány ryby. Nejcelejšími listy vyniká A. foetida L. a listy mečovitými, bledě zelenými A. cubensis Jacq. Také tyto druhy jako A. zvláště vláknem jsou prospěšny. Listy A. filifera Salm-Dyck., u nás často pěstované, mají po krajích hojně jemných vláken. Stloustlými listy upomíná A. na rod Aloe, u něhož však listy ve 2 řadách uspořádány. Děd.