Ottův slovník naučný/Aedilicium edictum

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Aedilicium edictum
Autor: František Kropsbauer
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. S. 252. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Aedilicium edictum, vyhláška obsahující všeobecné právní zásady, dle kterých se řídil starořímský aedil (hlavně ohledně pravomoci tržní) po čas svého úřadování. Takovéto edikty byly veledůležitým pramenem práva a staly se potom stálými a doplňkem ediktu praetorského. Nejdůležitější ustanovení týkající se správy pro vady věci prodané přešly do Justiniánových Pandekt a staly se základem práva moderního ve směru tom. Ae. e. upravuje původně závazek prodavačů otrokův a dobytka, pokud jde o ručení za vady, které nebyly při uzavření trhu oznámeny, a sice mohl žalovati kupující prodavače do šesti měsíců od uzavření smlouvy na zrušení její (žalobou redhibitorní) aneb do jednoho roku na snížení trhové ceny (žalobou nazvanou actio quanti minoris). Římská věda právní za dob císařských rozšířila předpisy aedilské obdobně na všechny předměty smlouvy trhové; v té formě pak přešly žaloby tyto do práva justiniánského (Pand. 21. 1., Cod. 4. 58) a částečně do moderního práva obecného. Rak. zákonodárství nejedná o těchto žalobách zvlášť, nýbrž je shrnuje pod všeobecný pojem správy. Kr.