Ottův slovník naučný/Adamov

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Adamov
Autor: Matouš Václavek, redakce
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 172. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Adamov
Související články ve Wikipedii:
Adamov (okres České Budějovice), Adamov (okres Kutná Hora), Adamov (okres Blansko), Adamov (Staré Město)
Č. 55. Znak městečka Adamova.

Adamov: 1) (Hory Malé, Adamsstadt), městečko v Čechách, 82 d. 682 obyv., z nichž 598 č. 84 něm. (1880), hejtm. Budějovice, okr. Lišov (1 hod. záp.), býv. dom. Hluboká, obec Hůry, fara a pošta Rudolfov (Hory Velké). Adamov, původně osada hornická, má jméno své po někdejším majiteli Adamovi Ungnadovi, k jehož přímluvě r. 1595 cís. Rudolf II. místo to za městečko povýšil a týmiž svobodami nadal, kterých se prve již dostalo Rudolfovu; zároveň udělen městečku erb: ve štítě zlatém modrá, pětilistá růže, přes niž křížem položena kladívka hornická. (Viz vyobr. č. 55.)

2) A. (Adamsdorf), ves v Čechách (zal. r. 1784 od kn. J. Adama z Auersperka), 56 d. 471 ob. česk. (1880), hjtm. a okr. Čáslav (¼ hod. jižně), obec Bračice, býv. dom. Tupadly, fara Potěchy. Bývaly tu doly stříbrné.

3) A. (Adamsthal), farní ves na Moravě při ústí potoka Křtinského do Svitavy, 994 ob. čes. (1880), hjt. a okr. Brno (okolí), školy 2třídní česká a 1tříd. něm., pošta, tel., hutě železné a továrna na stroje, prachárna; lovecký zámek kníž. Lichtenšteina s pěknou zahradou. V gotickém kostele vystavěném r. 1854–1857 nalézá se hlavní, bohatě vyřezávaný a proslulý oltář vedlejší, na němž umělá řezba znázorňující nanebevzetí P. M., 5 m vysoká a 2,5 m široká, je dílem rodáka budějovického Ondřeje Morgensterna z r. 1815 a byla původně ustanovena pro klášterní chrám ve Světlé (Zwettel). Na blízku v údolí potoka jeskyně Evina, Býčí skála a Kostelík, jež bývají zhusta navštěvovány, hlavně z Brna, odkudž po celé léto jezdí do A-a každou neděli a svátek zábavní vlaky. – A. za starší doby slul Hamry dle železných hutí, které zde již za starodávna byly, ale v XV. st. zpustly, r. 1506 velikým nákladem od Beneše Černohorského z Boskovic obnoveny a jemu králem Vladislavem ve zpupný majetek dány. Jméno nynější dostala ves ta bezpochyby v minulém století za držení knížat z Lichtenšteina, z nichž Jan Adam († 1712) a Josef Adam († 1732) tehdá tím zbožím vládli. Vck. red.

4). (Adamsthal), ves na Moravě, 165 obyv. něm. (1881), hjt. Šumperk, okr. Staré město, obec Vrbno Velké, fara a pošta Koldštýn; šk. něm., doly na tuhu.