Ottův slovník naučný/Adamův pik

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Adamův pik
Autor: Otakar Feistmantel
Zdroj: Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 179. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Srí Pada
Č. 56. Adamův pik.

Adamův pik (angl. Adam's Peak), známá hora v jihozápadní části střední hornatiny na Cejloně, jv. od Colomba. Po dlouhou dobu pokládán za nejvyšší horu na Cejloně; ale nyní víme, že jest čtvrtý v řadě (2262,2 m); hora tato považuje se za posvátnou ode dávných dob. Prohlubinu na vrcholu, podobnou šlepěji lidské nohy, brahmíni mají za stopu nohy boha Šivy, buddhisté ji připisují Buddhovi, Číňané Fo-ovi (čínský název Buddhy), muhammedáni Adamovi atd. Buddhisté (Sinhálané) nazývají tu stopu Sripada (posvátná šlepěj), ale tímto jménem označuje se také někdy celá hora; jinak ji nazývají Samanhela. Hindové jmenují horu Svangarrhanam; Arabové ji nazývali Al-rahoun, a Portugalci ji pojmenovali Pico di Adam. Muhammedáni bájí, že Adam byv vyvržen z ráje spadl na tuto horu a tam státi zůstal, až za vinu svou zadost učinil. Strážci »sripady« jsou nyní buddhisté (Sinhálané), ale i jiní národové tam podnikají pouti. Pouť obyčejně koná se z jižní strany, z města Ratnápury. Na hoře pak jest místo podlouhlé podoby, 64 st. dlouhé a 45 st. široké (19,5 a 13,7 m), obehnané zdí 1,4 m vys. Zde uprostřed stojí na skále z ruly a amfibolitu ve výši 2,9 m malebný dřevěný chrámek nad posvátnou šlepějí, jenž pomocí řetězů ke skále připevněn jest, aby byl chráněn proti větru. (Viz vyobr. č. 56.) Sripada jest dle všeho přirozená vyhloubenina ve skále, která však později byla tak upravena, aby se podobala lidské noze; jest asi 1,53 m dlouhá a 0,76 m široká. Mimo to stojí tam chýže pro kněze. Hlavní proud poutníků přichází v březnu. Pocta skládá se z obětí hlavně květů rhododendra, při čemž se obětující klaní, volaje »sadú« (amen); obřad skončí zvoněním na zvony a pitím vody z posvátného pramene poblíž vrcholu. S vrcholu jest překrásná vyhlídka po vůkolí. (Viz E. Tennent: CEylon II. str. 133 etc.: Ceylon by an officer etc. 1876 Vol. 2 str. 8 etc. G. Sale: The Koran etc. str. 5. poznámky; Urwich: Indian Pictures str. 25–26; Balfour, Cycl. Ind. 1870. V. str. 550. Balfour id. 1885 I. str. 22.) Fl.