Ottův slovník naučný/Acies

Ottův slovník naučný
Acidum	Acies	Acilia lex repetundarum

Údaje o textu
Titulek:	Acies
Autor:	Karel Cumpfe
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 126. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Č. 41. Šik bitevní manipulový.

Acies (lat.), šik bitevní. a) Bitevní šik občanského vojska Serviova, jež zřízeno jsouc na základě censu samo zbraň si opatřovalo, tvořila nepřetržitá řada. V první a druhé řadě stála 1. třída ozbrojená kovovou přílbou, krunýřem, pláty na nohou a okrouhlým kovovým štítem; třetí a čtvrtá řada skládala se z občanů druhé třídy bez krunýře, ale s přílbou, pláty a dlouhým, čtyřhranným štítem ze dřeva, pokrytým koží; v páté a šesté řadě seřaděni občané třetí třídy, ozbrojení jako předešlí, ale bez plátů.Občané třídy čtvrté, opatření metacím kopím, stáli mimo šik, tvoříce lehkou pěchotu a začínajíce zároveň s občany páté třídy boj před falangou, do jejíchž mezer pak ustupovali. Jízda stála na obou bocích šiku. – b) Camillus zavedl bitevní postavení v manipulech, jež až do Maria se udrželo. Mužstvo legie rozděleno dle stáří a vycvičenosti v boji; čítajíc pravidelně 4200 mužů a roztříděno jsouc ve 30 manipulů, sestaveno bylo ve válečný šik za doby Polybiovy, ne-li již dříve, šachovitě ve třech řadách takto: (viz vyobr. č. 41) V první řadě 10 manipulů hastati (1200 mužů), oddělených od sebe v průčelí mezerami, jež rovnaly se délce každého manipulu; za mezerami prvé řady stálo v přiměřené vzdálenosti 10 manipulů principes (1200 m.) a za mezerami těchto postaveno 10 manipulů triarii (600 m.). Bylo-li prvé řadě couvati, uchýlila se do mezer druhé řady (principes), kteří na její místo postoupili; třetí řada zůstala na svém místě klečíc a kryjíc se štíty a útočila teprve, když nebezpečenství bylo největší. Mimo to náležela k legii lehká pěchota (velites, 1200 m.) a 300 jezdců. První tři řady měly úplné vyzbrojení: přílbu, krunýř, pláty a čtyřhranný štít; hastati a principes opatřeni byli oštěpem házecím (pilum), triarii pak kopím. – c) Od Maria počínajíc, kdy vojsko nabývalo rázu žoldnéřského, skládala se legie z vojínů stejně ozbrojených a rozdělena na 10 kohort, kteréž tvořily v bitevním šiku obyčejně 3 řady – postavení kohortové. (Viz vyobr. č. 42.) V první řadě stály 4 kohorty, za jejich mezerami 3 a v třetí řadě též 3; jízda stála na křídlech šiku nebo za ním. Rozdělení to podržel též Caesar a jiní válečníci; ovšem užíváno někdy dle okolností 1 postavení dvouřadového. Kohortový šik bitevní udržel se až do Hadriana, kdy zavedena zase původní falanx. Z hojné literatury uvádíme pouze: H. Delbruck: Die römische Manipulartaktik, Hist. Zeit. 15. (1884) str. 239–264; Rüstov, Heerwesen u. Kriegführung Caesars (2. Aufl.), Nordhausen 1862; Bouché-Leclerq, Manuel des institutions Romaines, Paris 1886, str. 275 n. Cfe.