Ottův slovník naučný/Šlapanice

Ottův slovník naučný
Šlapačka	Šlapanice	Šlapánov

Údaje o textu
Titulek:	Šlapanice
Autor:	Eduard Müller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýčtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1906. S. 662. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Šlapanice
Související články ve Wikipedii: Šlapanice (okres Kladno)

Šlapanice: 1) Š., ves v Čechách, hejtm. a okr. Slaný, fara Budenice, pš. Zlonice; 52 d., 338 obyv. č. (1900), kaple, dvůr a dva mlýny. Od r. 1333 byly příslušenstvím kláštera roudnického, potom dostaly se do rukou držitelů světských a r. 1748 k panství budenickému. — 2) S. viz Šlapánov.

3) S., Šlapánice (Schlappenz), městečko na Moravě, v hejtm. a okr. brněnském, po obou bř. potoka Říčky, při žel. tr. průsmyk; 392 d., 2543 obyv. č., 25 n. (1890), 2918 obyv. (1900), far. kostei Nanebevz. P. Marie, radnice (kde chovají se měst. privilegia), 5tř. šk. obec. s pobočkami, šk. zimní, pš., telegraf, četn. stanice, rol. cukrovar, továrna na sukna a výr. trhy na dobytek. Alod. statek se zámkem a dvorem drží Vladimír hr. Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle. Š. připomínají se ve XIII. stol., ale jsou prastaré; nalezlyť se pravěké hroby, v nich popelnice, závaží tkalcovská a j. památky, jinde lidské a koňské kosti, železné hroty, umělé sluje a skrýše. Památky nalezené náležejí do doby „mladokamenné“ Š. příslušely ke zboží biskupův olomouckých, kteří svých 7 statků manských rozdělovali, až se ve stol. XVII. utvořily 3 díly, z nichž jeden náležel panství chrlickému biskupskému, jiný k biskupskému lénu šlapánskému a třetí k panství blažovskému, ale teprve od r. 1824, kdy jej koupil hr. Frant. Dietrichštein. Konečně scholastik olomoucký měl tu dvůr do r. 1594, kdy připojen k Chrlicím. Válkami Š. hojně. R. 1428 bojovali tu katolíci s husity, r. 1449 Jan z Boskovic je dílem vypálil, zpustošeny Švédy a Prusy, r. 1798 a 1799 tábořil tu pomocný sbor ruský gen. Suvorova, r. 1805 spojené voje rakousko-ruské a tu kopci Žurani Napoleon měl stan a řídil odtud začátek bitvy u Slavkova. R. 1866 Prusové opět navštívili městys. E. Müller.