Ottův slovník naučný/Čejka

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Čejka
Autor: Bohumil Bauše
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 573. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Čejka, Vanellus cristatus, bahní pták z čeledi kulíků, dle hlasu též kniha nebo knihavka zvaný, má zobák rovný, málo kratší hlavy a kratší běháku, na hlavě vysokou, černou chocholku nahoru obrácenou. Svrchní strana jest tmavozelená s kovovým leskem, s narudlou skvrnou na ramenech. Hlava na temeni černá, pod okem černý pruh; téže barvy jest hrdlo s namodralým kovovým leskem, bříško bílé; v ocase péra černá, krajní bílá. Samička jest bledší a má nižší chocholku. Délka těla 34, křídel 22, šířka 70 cm. Statní ptáci tito přilétají k nám v březnu a hnízdí se na mokrých lukách a slatinách. Pronikavým křikem svým zahánějí od hnízda psa i člověka. Č. rozšířena jest od Švédska až po sev. Afriku, od sev. Asie až po Indii a Japan. Nejčetněji vyskytuje se v Nizozemsku. Živí se hmyzem a slimáky; hnízdí se v trávnících, kamž klade v dubnu 4 vajíčka hruškovitá, barvy olivové s tmavošedými a černohnědými skvrnami, které pro chutnost draho se prodávají. V září a říjnu shromažďují se č-ky ve velikých hejnech a stěhují se na jih. Bše.