Ottův slovník naučný/Čechy/Průmyslné spracování dřeva, kosti, pryže, perčoviny a látek podobných

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Průmyslné spracování dřeva, kosti, pryže, perčoviny a látek podobných
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Šestý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 163–165. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
XIII. Průmyslné spracování dřeva, kosti, pryže, perčoviny a látek podobných.

1. Výroba hrubého zboží ze dřeva. Hlavní sídlo průmyslu dřevařského jest Pošumavsko a českomoravská planina, a jest málo krajin v Evropě, kde by se ročně systematicky takové množství dříví stavebního a paliva kácelo, jako v oné části Čech. Výroba na Šumavě, ač velmi četná, jest nevýnosná, protože nedokonalá. Užívá se totiž nástrojů nejprimitivnějších, a doprava jest obtížná, spojení špatné. Pil je v Čechách celkem 1115, z nichž 915 pracují ve větším rozměru se 739 motory o 5895 koň. sil. se 2868 dělníky a s výrobou za 7,985.700 zl. (Výroba v obvodu obch. komory liberecké činí 5,252.400 zl., v obv. obch. komory pražské 1,696,700 zl.) – Výroba dřeva resonančního pěstuje se pouze v jediném místě Tusetách (okr. hornoplanský); mot. 2 o 24 koň. sil., dělníkův 18. Ač výrobkům těm pro výbornou jakost se nevyrovná žádný jiný materiál, přece není odbyt značný. – Výroba šindele a dřevěného náčiní, jako: lopat, vidlic a pod., jest nejvíce zastoupena v okr. sušickém. prachatickém, hartmanickém, falknovském. Šindelářů je v Čechách celkem 120, vyrabitelů dřevěného náčiní 32. – Dřeváky vyrábějí se v Pošumavsku, hlavně v Kremži v okr. krumlovském, a v Johannesthalu v okr. chvalšinském. Výroba činí as 5000 zl., zboží vyváží se i do ciziny, hlavně do Vídně. – Dřevěný drát na sirky a hřebíčky dřevěné vyrábí se hlavně v Sušici, Horažďovicích, v okr. chvalšinském, hornoplanském a rumburském. Dělníků celkem 150, výroba v ceně 61.000 zl. – Výroba záclon dřevěných jest zastoupena 6 závody (v okr. duchcovském, chrastavském a libereckém). Dřevěné zátky vyrábějí se ve 2 závodech v Innergefildu a Dolním Reichensteinu (okr. Kašp. Hory, mot. 2 o 16 koň. sil., dělníků 30, výroba v ceně 8000 zl.; mimo to maloprůmyslem v Roudnici a v okrese Hory Kašperské a Volyně. – Dřeva na kartáče vyrábějí se hlavně ve Vimperku a v Klášterci (okr. vimper.), dělníků 25, výroba 85.000 tuctů v ceně 20.000 zl. – Stoup na tříslo jest v Čechách 89, nejvíce v okr. jírkovském (7).

2. Výroba korku počala v Čechách roku 1866 a vzrůstá dosud rok od roku. Celkem zaměstnává se výrobou tou 9 závodův a 12 maloživnostníků. Větší závod nalézá se v Plzni (13 dělníků), jenž vyrábí zboží v ceně 20.000 zl. V Rudohoří, zejména v Horn. Litvínově (okr most.), v Jáchymově a Blatné provozuje se výroba ta domácím průmyslem. Zhotovují se ne pouze zátky, nýbrž i korkové desky a vložky. obrazy, korkový papír a pod.

3. Bednářství. Bednářů jest v Čechách 1705, nejvíce v Praze 56, v okrese litomyšlském 27, mělnickém 24. Největší závod nalézá se v Plzni se 12 dělníky a s výrobou v ceně 40.000 zl. Větší závody jsou též v Praze, Karlíně a na Vinohradech, celkem se 60 dělníky a s výrobou v ceně 71.300 zl.

4. Truhlářství. V Čechách jest celkem 8909 truhlářů, nejvíce v Praze 279, v okrese jílovském 153, fridlandském 127. Větších závodů jest 31: v Praze 9. v Liberci 4, v Karlíně 2, v Chebu 2, pak v Teplici. Ml. Boleslavi, České Kamenici, ve Fridlandě, v Kinšperku (okr. falknov.), Horn. Litvínově (okr. most.) a další po 1, jež zaměstnávají celkem 2351 dělníkův a jejíchž výroba činí 2,068.000 zl. – Výroba parket je zastoupena hlavně 2 závody v Praze, mot. 2 o 32 koň. sil., děln. 52, výroba v ceně 46 000 zl.; mimo to je v okr. teplickém menší závod s výrobou v ceně 30.000 zl.

5. Zboží hračkářské vyrábí se v hornatých krajinách na Šumavě a v Rudohoří, většinou domácím průmyslem. Ve Skašově Lhotě (okr. nepomucký) zhotovují se hračky pouze druhu hrubšíbo, přes to je však odbyt značný; vývoz děje se prostřednictvím překupníků většinou do Ameriky. Ještě značnější jest tento průmysl v Horním Litvínově (okr. most.), jímž se v krajině té živí na sta rodin, a kde zhotovují se hračky i z plechu. Mimo to zabývá se výrobou tou 52 maloprůmyslníků; nejvíce v okr. Hory sv. Kateřiny 30, mosteckém 9, vinohradském 5.

6. Kuřácké náčiní, zejména dýmky, zhotovují se hlavně v Rožmitále (okr. březnický) a Prachaticích, Třeboni, Proseku a j.

7. Dřevěné koše z loubkův a kořenů pletené zhotovují se v okr. horšovotýnském, hlavně v Škrchlebech, a vyvážejí se do Vídně, Uher a Saska.

8. Soustružníků jest v Čechách 1008, nejvíce v Praze: 52, v okr. českolipském 79, rumburském 56, tachovském 37.

9. Výrobky pozlacovačské zhotovují se hlavně ve 3 závodech (v Praze a Karlíně), v nichž jest zaměstnáno celkem 34 dělníků; vyrábějí se zde rámce na obrazy, lišty zlaté a pod. v ceně 36.200 zl.

10. Zboží pletené. Pletení košíků ručních, košatin a pod. z proutí vrbového provozuje se pouze co malý průmysl 575 živnostníky; nejvíce je takovýchto košíkářů v okr. brandýském n. L. (107), pak v okr. chebském (16). V Praze jest jich 14 a 1 větší závod, jenž zaměstnává mimo 85 dělníků ještě as 80 trestancův a jehož výroba má cenu asi 100.000 zl. Řešetáři jsou po většině usazeni na jihu (23). Zboží pletené ze slámy (ošatky, rohožky a p.) hotoví se též hlavně na jihu a v okr. děčínském a lovosickém. Z rákosu a travin pletou se košíky a pokryvky hlavně v okr. jírkovském a kynžvartském. V Bakově a okolí vyrábějí se ze sítí košíky, lázeňské střevíce, čepice a pod. v ceně as 300.000 zl., jež se po většině vyvážejí najmě do Egypta a Súdánu.

II. Výroba z kosti, rohu a perleti. Největší továrna, jež se zabývá pouze výrobou knoflíků z kosti, jest v Lobzích u Plzně, motor 1 o 10 koň. sil., dělníků 42, výroba 600.000 tuctů v ceně 30.000 zl. – Výrobou zboží perleťového zaměstnávalo se do roku 1873 v Žirovnici (okr. počátecký) asi 40 řemeslníků na 30 soustruzích. Kolem r. 1875 postaveny žirovnickými výrobníky soustruhy také do okolních obcí, a počalo se s výrobou tou též v Počátkách, Kamenici a Hor. Cerekvici. Od r. 1884 nastala jakási stagnace. Nyní pracuje v Žirovnici samé 252 soustruhů, v ostatních místech 115. Zboží požívá i v cizině výborné pověsti a vyváží se hlavně do Německa i Hollandska. Živnostníků jest celkem 64. – Továren na výrobu knoflíků z rohu, perleti a ořešiny jest v Čechách mimo shora uvedenou továrnu v Lobzích ještě v obv. obch. komory liberecké 19 se 2741 dělníky a výrobou v ceně 2,601.000 zl. a v obv. obch. komory chebské 6 s 1005 dělníky a výrobou v ceně 396.000 zl. Nejvíce těchto továren jest v okr. děčínském: 5 (v Děčíně, Jílovém, Gesteinigtu, ve Weihru), šluknovském 3, v Kraslici, Slavkově Hor. a Tachově. – Knoflíkářů je v Čechách mimo shora uvedené ještě 50 (nejvíce v okr. hanšpachském: 7, děčínském 3). Z kosti vyrábějí se též růžence (3 živnostníci v Příbrami) a zboží lasturové (2 živnostníci v Praze). – Hřebenářů jest v Čechách 134 (nejvíce v Praze: 8, v okr. prachatickém a bastianberském po 5).

12. Výroba z mořské pěny a jantaru není v Čechách dosud dostatečně zastoupena, tak že nevyhovuje ani spotřebě. Celkem jest 37 živnostníků, nejvíce v Praze (4). Vývoz žádný.

13. Výroba z pryže a perčoviny v Čechách teprve se zavádí. Továrna na zboží z pryže a perčoviny jest jediná v Praze, dělníci 3, výroba v ceně 100 000 zl.; mimo to jsou menší závody 4 (2 v okr. warnsdorfském). Z pryže zhotovují se též razítka, kteroužto výrobou se zaměstnává v Čechách celkem 5 živnostníků (v Praze 3), hadice, roury (2 závody, 1 v Praze a 1 na Smíchově) a dětské balony (1 závod v Praze).

14. Výroba holí, koster k deštníkům a slunečníkům. Výrobou holí a bičišťat zaměstnávají se 2 větší závody v Praze, dělníků 46, výroba 30.000 tuctů v ceně 80.000 zl.; dále 2 menší závody v Praze a 1 závod ve Volduchách (okr. rokycan). Deštníkářů jest v Čechách 54, nejvíce v Praze: 25, v okrese bečovském a šluknovském po 3.