Ottův slovník naučný/Úpice

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Úpice
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýšestý díl. Praha : J. Otto, 1907. S. 204–205. Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Úpice
Č. 4493. Znak města Úpice n. Úpou

Úpice, Oupice (Eipel), okr. město v Čechách, 359 m n. m., nad ř. Úpou a při žel. dr. Starkoč–Poříčí, hejtm. Trutnov, má 385 d., 4708 obyv. č., 77 n., 2 jiné národnosti (1900), far. kostel sv. Jakuba (připomíná se již r. 1384), 5tř. šk. ob. pro chl. a dív., 3tř. měšť. chl. a dívčí, průmysl, pokrač., pš., telegraf, telefon, četn. stanice, evang. kazatel, úřad helv. v., lékárna, obč. záložna, měst spořitelna, pivovar, výroba lihovin, 2 mlýny, stavba vozů, cihelna, přádelny na len a džutu, mech. továrny na bavln. a lněné zboží (6), barvírny, bělidlo a značný průmysl a obchod textilní. Kdy Ú. na městečko povýšena a měst. erbem nadána, nelze s určitostí pověděti. Stalo se tak asi za Adama Erdmana hr. Trčky. Erb měst. (vyobr. č. 4493.): ve zlatém štítě s korundu spatřuje se ostrev černé barvy, po jejíchž stranách nápisové písmo e. Ú. městečko bylo založeno nepochybně zároveň s Trutnovem; ve XIII. století příslušela ke zboží Visemburskému, s nímž později k Náchodu se dostala a s nímž posud jest spojena. V nejstarších dobách vedla tudy odbočka důležité stezky zemské Trutnovské od Kyje k Radči, Ú-ci, Strážkovicům, Stárkovu, Polici a Broumovu. R. 1421 v měs. červnu knížata slezská vtrhli do Ú., drancovali v městě i okolí, hubili a vraždili a město vypálili. R. 1425 v létě knížata míšeňská s velikým vojskem a za pomoci knížat slezských s biskupem vratislavským přirazila k Náchodu a vydrancovavše jej i s okolními vesnicemi, hrnuli se k Visemburku a Trutnovu, drancovali, vesnice pálili a lid jímali. R. 1625 stihl Ú-ci krutý požár, jenž ztrávil 17 domů i s kostelem a rozlil zvony; kostel vystavěn byl teprve v l. 1691—1705 a tohoto roku vysvěcen. Ve válce 30leté Švédové několikrát navštívili Ú-ci. Dne 17. říj. 1632, v pátek, Švédové vpadli náhle do Ú., plenili opět, faráře Bernarda Sýkorského jali, svázali a na faře do neděle střehli a když jim, trýzněn jsa, 600 kusů dukátů vyplatil, přivázali jej ke koni, uháněli sním přes Skalku k Svatoňovicům a tam konečně ho z bambitek zastřelili. Dne 20. ledna 1647 vrazili sem od Fridlandu opět Švédové a vydrancovavše zde i v okolí co mohli, vzali ssebou v rukojmí na Bolkov kněze Bartoloměje Kretinu, kaplana náchodského, a Tomáše Vacmu, představeného, dokud by vrchnost výplaty a berně měsíčné neodvedla, jakož i plat měsíční po tolaru z každého kola mlýnského a měchu kovářského. A když panství neplatilo, rytmistr Schreckenfuss psal z Bolkova do Ú., že, jestliže peněz neodvedou, rukojmí ztuha trápiti a třeba odpraviti dá. Úpičti prosili u své vrchnosti v Náchodě a i Sobek z Bílenberka, převor broumovský, potomní první biskup královéhradecký, za ně se přimlouval, s jakým však výsledkem, není známo. Poněvadž Úpičtí požárem r. 1625 o veškeré výsadní listiny své přišli, kníže Vavř. Piccolomini de Arragona potvrdil jim dne 12. bř. 1694 znovu tyto výsady: 2 trhy roční, cís. Rudolfem II. dané, a 4 téhodní; dále směnu lesa »Svobodný« z r. 1666 za kus obce, na němž kněžna Marie Benigna Piccolomini dala postaviti mlýn, sladovnu a pivovar. Dále povolil jim sklad soli a udělil právo, aby měli své purkrechtní knihy v radním domě pro zápisy domů, roli, luk, a truhlici pro sirotčí peníze, odpouští jim povinnost házeti dříví do Úpy pro pivovar skalický a choditi na honby z roboty a přádlo, které jim od vrchnosti ku předení na štuky se dávalo. Jako v husitských a švédských válkách, zakoušela Ú. i v pruských válkách velikých trampot a soužení. R. 1745 přitáhla sem vojska Bedřicha II. a tábořivše přes 3 měs. v Ú-ci, Libňatově, Maršově, Prorubech a Brusnici, zle hospodařila. R. 1761, dne 25. srpna, Ú. obdržela od M. Terezie právo ke konání trhů na plátno lněné i přízi, a to vždy v úterý. Ale i r. 1866 Ú. zakusila od Prusů. Dne 27. čna t. r. část vojska pruského vtrhla od Libavy přes Trutnov a Ú-ci do Čech, aby s ostatními vojsky pruskými, přes Liberec, Rumburk, Broumov a Náchod táhnoucími u Jičína mohla se spojití, což se jí také podařilo. V Ú-ci dlel korunní princ pruský a dal zde prohlásiti právo stanné. — Okres úpický má na ploše 60.51 km2 1861 d., 14.457 obyv. č., 135 n., 2 jiné národ.; ze 14.649 přitom. obyv. 14.459 katol., 69 ev., 99 ž., 22 jiného vyzn., z těch 7097 muž., 7552 žen. (1900).