On a jeho sestra (Smrž)

Údaje o textu
Titulek:	On a jeho sestra [red 1]
Podtitulek:	(Uvádí Elektafilm.)
Autor:	Karel Smrž (jako ksž.)
Zdroj:	Rozpravy Aventina, roč. 6, č. 30, s. 358–359 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	9. dubna 1931
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: On a jeho sestra

Burian divadelní i Burian filmový mají společnou základní přednost: nepotřebují ke svému úspěchu veseloherní předlohu obzvláště cennou. Stačí jim zboží zcela průměrné ráže, připouštějící jen dostatek situační komiky, aby z něho mohli vytěžiti scény neodolatelně směšné. Buchbinderova veselohra patří nesporně do této kategorie a její libretisté (V. Wassermann, E. Longen a Arley) ji spíše upravili pro Buriana, než aby se snažili zakrýti její povážlivé slabiny a vyzvednouti její problematické klady. Jsou tu ostatně patrny i jisté stopy spěchu a místní bezradnosti. A tak celý účin této historie listonoše Jardy Brabce, který svou vynalézavostí učiní svou sestru Anny hvězdou revue neznámého autora, jímž je sám pan ministr pošt, leží jen v rukou režiséra a představitelů obou hlavních rolí. Karel Lamač dokazuje znovu to, co ve své československé i německé produkci dokázal již tolikráte: smysl pro nápad a komickou situaci. Dovede nesčíslněkráte za večer probuditi v hledišti salvy smíchu, dovede vyhnati komiku situace až ke grotesknosti, umí vtipně navazovati scény, místně i časově od sebe vzdálené – ale celek mu při tom uniká. Jeho veselohry jsou obratným seskupením komických situací, jež rozesmějí, ale na něž zapomeneme, sotva byly vystřídány novými. Po této stránce byl jeho »C. a k. polní maršálek« lepší, i když nebyl také dokonalý. Anny Ondráková je skvělý ženský komik, jakých i ve světovém filmu nalezneme málo. Dovedla se již vymaniti z vlivu Coollen Moorové i Mary Pickfordové, jemuž dosti dlouho podléhala k vlastnímu výrazu, který však trpí jistou stereotypností a malou vynalézavostí, k níž ji ostatně role v tomto filmu nedává ani mnoho příležitosti. Velmi dobrou figuru vytvořil T. Pištěk ve svém ministru pošt, kterého obdařil noblesním klidem a umírněností mimického výrazu. Oto Rubík se sice necítí v úloze ředitele a mužské hvězdy revuálního divadla doma, ale nepřeexponovanou hrou zdolává většinu úskalí tohoto prostředí, které je pro něho jistě nezvyklé. O. Augustová se uplatnila lépe v »C. a k. polním maršálkovi«, než v tomto filmu, v němž má úlohu příliš pasivní a příliš blízkými záběry i osvětlením vystupuje rušivě malá fotogeničnost jejího zjevu. Dobrou komickou dvojici tvoří listonoši J. Plachty a E. Fialy. Hvězdou ovšem zůstává Vlasta Burian. Je nevyčerpatelně vynalézavý v detailech hereckého výrazu i v modulaci hlasu. Zvukový film dovede jeho schopnosti vyzdvihnouti ještě lépe, než divadlo, poněvadž nám v přiblížení detailu ukáže i nejjemnější podrobnosti jeho mimiky, jež na scéně ujdou i divákům z prvých řad. Scéna na akademii pošťáků, když pronáší uvítací řeč k ministrovi pošt nebo v kanceláři divadla, když v přestrojení zkouší uchazečky na hlavní úlohu revue »Růžové psaníčko«, aby tak uvolnil místo své sestře, patří ke skvělým ukázkám fonofilmové komiky. Jako na divadle a v »C. a k. polním maršálkovi«, je i v tomto filmu Burian těžištěm veseloherního účinu celého filmu a ostatní mu jen více nebo méně dokonale přihrávají. Není jeho vinou, že byl »C. a k. polní maršálek« lepší, třebaže měl slabší herecké obsazení.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Filmy.