Olomoucké povídky/Tuto sě opět píše o jedné jeptišce řeč velmi pěkná, kterážto chtěla jest vyjíti z kláštera, nemohúci v něm býti pro zapálenie smilnosti těla.

Olomoucké povídky
Tuto sě píše o jedné jeptišce, kterážto chtěla ráda svój stav proměniti i nemohla jeho nikoli proměniti.	Tuto sě opět píše o jedné jeptišce řeč velmi pěkná, kterážto chtěla jest vyjíti z kláštera, nemohúci v něm býti pro zapálenie smilnosti těla.	Tuto sě píše o jednom ciesaři římském řeč velmi krásná.

Údaje o textu
Titulek:	Tuto sě opět píše o jedné jeptišce řeč velmi pěkná, kterážto chtěla jest vyjíti z kláštera, nemohúci v něm býti pro zapálenie smilnosti těla.
Autor:	neznámý
Zdroj:	Petrů, Eduard [ed.]: Olomoucké povídky. Příspěvek ke studiu vývoje staročeské zábavné prózy Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1957
Licence:	PD old 140

Bieše jedna jeptiška velmi krásná a ku panně Mariji velmi nábožná jménem Beátka a od jednoho žáka velmi milována, tak jsúci jeho milostí zapálena, takže klíče, kteréž mějieše od kláštera, poručila panně Mariji, před jejiem obrazem řkúci: »Již sem v zápale těla rozniecena. Nemohu v tomto klášteře déle býti.«

I odešla pryč s tiem žákem. Kterúžto pannu biedný žák porušil. Potom po nemnohých dnech ji opustil. Ale ona nemajíci čím by sě živila, a do kláštera vrátiti sě styděla, učiněna jest nevěstkú. A v tom hřiechu byla patnádcte let.

A když již sobě stýskala, jednoho dne přišla v světském oděvu ke dveřóm toho kláštera, v kterémž jest prvé přebývala, i řekla jest k vrátné toho kláštera: »Znala-li si Beátku, strážnú tohoto kláštera?« Odpověděla: »Výborně sem znala, neb zajisté jest svatá, poctivá i zachovalá až do dnešnieho dne v svém panenství.« A uslyševši ta slova, chtieše odjíti. Ale panna Maria ukázala sě jí v své vlastní tváři a řekla k ní: »Já sem patnádcte let v tomto klášteře za tě posluhovala, i protož navrať sě zasě na své miesto a čiň pokánie za své hřiechy, neb ižádný z lidí nevie tvého zlého účinku.« Kterážto inhed všedši do kláštera pánu bohu děkujíci i panně Mariji, i byla živa dobře, pánu slúžéci až do smrti.