Přeskočit na obsah

Nová řada básní/Klearista

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Klearista
Autor: Charles Marie René Leconte de Lisle
Původní titulek: Kléarista
Zdroj: LECONTE DE LISLE, Ch. M. R.: Nová řada básní. Praha: J. Otto, 1901. s. 21–22.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Zvlněným obilím sem Klearista kráčí;
jí černé obočí nad modrý zrak se stáčí,
na úzkém čele jemné stuhy hrají;
jak mléko šíji má a pružnou, kštice její,
kterými Miletské se růže ohněm stkvějí,
            se fialkami proplétají.

Hle, jasné obzory již božská zoře koupá
a skřivan jásavý do vzduchu vesel stoupá
nad kosů hvizd se tepem křídla vznáší,
co zajíc, v zelených jenž záhonech se skrývá,
svým skokem divokým pláň tichých klasů zrývá,
            až v perlách z nich se rosa práší.

Pod nebem mladistvým kdo víc a mocněj’ září,
zda dívka Sicilská s tou sladkorosnou tváří,
zda zora, z mořských vln jež vystupuje?
Kdo ví to, řekne to, ó Kráso, Světlo svaté,
zda s hvězdy jedné vy k nám na svět nepadáte,
            jež všecko živí, osvěcuje ?

Na stráně hřebenu, kde hlídal svoje stáda,
ji pastýř z Hybly zří, jde obilím tak mladá
mhou růžovou tvar jeho snů sem spěje.
I dí: „To byla noc a nyní ejhle, zoru!“
Nad jitro zářnější dalekém na obzoru
            se v jeho hrudi slunce skvěje.