Moravská orlice/1899/září/23. září/str. 1/Česká technika v Brně zřízena

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Česká technika v Brně zřízena
Autor: neuveden
Zdroj: Moravská orlice. Dostupné online.
Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno: 23. září 1899
Licence: PD anon 70

V Brně, 22. září

Rozhodnutí Jeho Veličenstva ve příčině zřízení české techniky v Brně jest hotovou událostí, — a důležitý ústav ten, jehož výhod dostati se mělo našemu národu na Moravě po právu a spravedlnosti hned před půl stoletím při založení dosavadní techniky brněnské v utrakvistické její úpravě, sněmem tehdy usnesené,ale nikdy nezavedené, bude v základech svých letos skutečně uveden v život.

Prvé rozhodnutí, jež panovník ve věci této svou dobou učinil, znělo, že povoluje se zřízení české techniky na Moravě. Největší obtíže způsobovala po té otázka umístění, jež po po dlouhém vyjednávání rozhodnuta konečně v ten smysl, že jenom prvé hlavní město Moravy s velkou svou industrií, značným počtem obyvatelstva, jakož i veřejnou důležitostí svou pro celou zemi hodí se za stanoviště české vysoké školy technické. Mocnář rozhodnutí toto schválil v Celovci resolucí z 19. t. m., takže česká vysoká škola technická pro Brno definitivně a trvale jest zaručena.

Druhá otázka týkala se otevření této vysoké školy, kdy a jak. Byla možnost, připraviti věc ve větším rozměru, než nyní skutečně se stalo, ale ovšem pak snad za stávajících různých obtíží bylo by se muselo s otevřením ústavu ještě vyčkávati, — anebo opět mohlo se začíti co možná hned, ale pak ovšem vzhledem k obtížím oněm v mezích velmi úzkých. Rozhodnuto v tomto druhém smyslu, začíti raději hned.

Netajíme se, že mnozí z nás očekávali více, ale pohlížíme-li na celý vývoj našeho národa v tomto století a vidíme li, z jak malých počátků všechny velké osvětové instituce našeho národa vznikly snahou ovšem úsilovnou a neúmornou, tu musíme i malé ty počátky českého vysokého učení technického v Brně s vnitřním uspokojením vítat a doufat, že i ony při účelném, opatrném a dobrém vedení během několika už let povedou k vývoji celého a velkého ústavu s vážným vědeckým jménem a blahodárným působením pro technický pokrok v naší užší vlasti.

Základní počátky českého vysokého učení v Brně stanou se tak, že otevře se letos a sice terminem 1. listopadu prvý ročník školy inženýrské.

Pro tento jmenováni jsou už také professoři a sice mužové znamenitého jména. Dva řádní, dva mimořádní. Za řádného professora vyšší mathematiky povolán jest pan dr. Zahradník, professor na universitě záhřebské a jeden ze spoluzakladatelů její, čímž arci k organisátorské činnosti při zakládaném ústavu zdejším nad jiné jest kvalifikován. Za řádného professora deskriptivní geometrie povolán pan Jan Sobotka, professor na technice vídeňské, kterýž výhodnější arci místo opouští ochotně k obtížnější práci ve své rodné zemi. Za mimořádného professora mineralogie a geologie povolán pan dr. Jaroslav Jahn, assistent říšského geologického ústavu ve Vídni, mladý učenec zvučného už jména, a za mimořádného professora pro kreslení z volné ruky povolán konečně jeden z největších umělců naší doby, pan Hanuš Schwaiger, žijicí od několika let v Bystřici pod Hostýnem.

Tito čtyři professoři utvoří základ příštího professorského sboru. Od nich musejí vyjíti všechny další návrhy, k vypravení nové vysoké školy potřebné. Návrhy tedy na příští jmenování dalších professorů, disposice o assistentech, učebních pomůckách, sbírkách atd. Proto také na jmenování těchto prvých professorů nejvíce záleželo, a kdo i jen zdaleka zná poměry technických škol v této polovině říše, musí říci, že vybrala se nejlepší jména. Ježto však pánům těm uloženy kromě professorských úkolů vlastních povinnosti větší, zakladatelské, poněvadž povoláni jsou provésti organisaci školy a upraviti do řádných kolejí všechen její další vývoj, bude arci třeba, aby síly jejich v pravdě vzácné soustředěny byly výhradně na tento úkol, tak aby česká technika brněnská brzy mohla s úspěchem konkurrovati s ostatními velkými ústavy na prospěch národa a vlasti.

Studijní plán prozatímní sdělán jest, jak se dovídáme, podle studijního plánu brněnské techniky německé, aby byl možným jak přechod posluchačů tak vnitřní konnex obou ústavů vůbec. Definitivní studijní plán bude arci věcí příštího professorského sboru.

Professorský sbor nové techniky naší ustaví se už 1. října a provede k 1. listopadu, počátku prvého semestru, všechny potřebné přípravné práce.

Co do dalšího doplňování ústavu jest toho času ve správě vyučovací dle zpráv vídeňských zamýšlen postup takový, že by se r. 1900 otevřelo oddělení strojnické, r. 1901 oddělení chemické a r. 1902 oddělení pro vysoké stavby, takže by za normálního vývoje věcí v r. 1902 česká technika brněnská byla ústavem kompletním. Se strany naší nestane se arci pranic takového, co by normální vývoj ten mohlo rušiti, i doufejme, že ani odjinud poruchy nějaké větší se nedostaví.

Jako ústav seriósní práce vědecké provázena bude česká technika zdejší vždy plnou přízní naší veřejnosti, jež projeví se zajisté záhy i ve směru činorodé péče o nadané studentstvo chudé. Veřejnost naše nastálé zřízení ústavu toho důležitého vůbec radostně vítá jako podstatný úspěch nynějšího poselstva českého a právě proto, že běží zde o konečné odstranění křivdy, po půl století na nás páchané, — protokolly sněmovní a zejména příslušné návrhy a řeči p. posl. dr. Žáčka a soudruhův jeho pádně to dosvědčují, — vděčně vždy vzpomínati bude, že k odstranění tomu došlo post tot discrimina rerum za ministerstva nynějšího. Jakož pak sekční chef v ministerstvu vyučování, p. dr. Antonín Rezek při uskutečňování akce celé jako odborník k tomu především povolaný nejplatněji se zasloužil jak o uspíšené zřízení ústavu tak zejména o výborný výběr prvého professorstva, může si ústav nově založený jen přáti, aby blahovůle správy vyučovací nadále vždy měrou stejnou mu byla věnována. Převážná, česká většina obyvatelstva této země, tak dlouho na veřejnou škodu zkracovaná, právem činí na to nárok.