Mistr Jan Hus : Jeho život, dílo a význam/VI. Hus obhájcem práv národa našeho. Dekret kutnohorský (r. 1409)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: VI. Hus obhájcem práv národa našeho. Dekret kutnohorský (r. 1409)
Autor: Arnošt Caha
Zdroj: CAHA, Arnošt. Mistr Jan Hus : Jeho život, dílo a význam. Brno : vlastním nákladem, 1919. s. 28–31.
Online na Internet Archive
Licence: PD old 70
Související: Autor:Jan Hus

Otázka papežská způsobila významnou změnu na pražské universitě. Pověděli jsme již, že na tomto vysokém učení vládli Němci, kteří měli 3 hlasy, kdežto Čechové pouze hlas jediný. Je pochopitelno, že čeští mistři těžce nesli toto bezpráví na nich páchané. Cítili je zvláště v této době, kdy němečtí mistři zdaleka se nevyrovnali učeností a zdatností mistrům českým. Toužili po tom, aby na vlastni universitě byli pány a nikoli služebníky.

Mistr Jan Hus brzy vystoupil jako obhájce národa našeho a jeho práv. Již r. 1401 v kázání ostře se ozval proti výsadám německým v království a zvláště proti obsazování úřadů cizinci. Když tehdy spojenci kurfirsta Ruprechta Falckého, zvoleného proti Václavovi IV. za krále německého, vpadli do Čech, pálili vsi a zabíjeli bezbranný lid, Hus roztrpčeně káral lhostejnost českou. Pravil: „Čechové jsou ubožejší nežli psi a hadi, ježto pes hájí pelechu, na němž leží, a kdyby ho chtěl jiný pes odehnati, bojoval by s ním; a podobně had.“ „Čechové v království českém dle zákonů, ba i dle zákona božího a dle vrozeného zákona přírody měli by býti první v úřadech v království českém jako Francouzové v království francouzském a Němci ve svých zemích, aby Čech dovedl spravovati své poddané a Němec Němce; ale k čemu by bylo, aby Čech, neznalý řeči německé, byl farářem nebo biskupem v Německu? Ten zajisté tolik bude platen jako u stáda pes němý, nedovedoucí štěkati; tolik také nám Čechům platen jest Němec.

Hus nejtíže ze všech mistrů nesl, že na universitě vládnou Němci. Byl přesvědčen, že tuto nespravedlnost třeba odstraniti. Vhodnou příležitost k tomu poskytl českým mistrům spor mezi králem a německými mistry v otázce papežské. Hus v čele českých mistrů připravoval půdu při dvoře královském, aby se záměry jejich podařily.

Počátkem roku 1409 povolal král Václav do Kutné Hory, kde dlel se svým dvorem, zástupce university. Chtěl zvěděti, jaké stanovisko zaujala universita k vypovězení poslušnosti oběma papežům. Němečtí mistři zamítli již sice žádost královu, ale Václav se tohoto dosud nedověděl, neboť Němci báli se mu oznámiti zamítavou odpověď svou. Za Čechy dostavili se též Hus a Jeronym. K veliké své nelibosti dověděl se král, že pouze čeští mistři jsou ochotni vyhověti jeho žádosti. Bylo zřejmo, že by celá universita vyslovila se dle přání králova, kdyby rozhodnutí o tom bylo v českých rukou. Tehdy zástupcové Čechů přednesli svou žádost, aby měli napříště 3 hlasy a Němci, jak se sluší na cizince, hlas 1. Král s počátku nevrle je odbyl. Když však němečtí mistři trvali na svém odporu, podařilo se přemluviti krále, že 18. ledna 1409 podepsal památný dekret kutnohorský. Jím dostali Čechové 3 hlasy ve všech jednáních na universitě a všem ostatním národům přiznán dohromady 1 hlas.[1] Národ český byl od té doby pánem na pražské universitě.

Hus před vydáním dekretu těžce onemocněl. Dříve než jiní mistři dostal tajně opis královského listu. Když ho v nemoci navštívili dva přátelé jeho, prosil jich, pochybuje o svém uzdravení, aby se zasadili „o spravedlnost a vysvobození svého národa“. Po svém uzdravení vyzýval v kázání své posluchače, aby chválili Boha za to, že Němci byli zbaveni vlády na universitě.

Němci hrozili, že se vystěhují, nebude-li dekret odvolán. Zavázali se „pod pokutou křivé přísahy, pod klatbou, pode ctí a věrou a pod propadením 100 kop grošů pražských“, že nepřipustí národa českého ke třem hlasům. Ale král nepovolil. Rozkázal, aby Němci vydali pečeť i klíče od pokladnice a rektorem jmenoval jednoho ze svých rádců. Němci, jsouce věrni své přísaze, v květnu opustili Prahu v počtu asi 2000 mistrů, bakalářů a studentů. Po delší době dorazili do Lipska (v Sasku), kde založili novou universitu.

České vítězství oslavil Hus nadšeným kázáním v kapli Betlémské, v němž také pravil: „Dítky, pochválen buď Bůh všemohoucí, že jsme zapudili Němce…!“ Přes to však nemysleme, že byl naplněn národním záštím proti Němcům. Několikrát řekl i napsal, že je mu milejším dobrý Němec než nehodný Čech.

Převeliká byla radost z vítězství nad Němci v Praze i po celém království. Čechové dobře věděli, že největší zásluhu o ně má Hus, jehož mistři z vděčnosti zvolili prvním rektorem české university.


  1. Výňatky z dekretu kutnohorského: „…pročež cizinci dáti v lásce přednost před domácími jest řádné lásky zvrácení… Národ německý… osobil sobě k užívání tři hlasy a národ český, téhož království pravý dědic, toliko jediný hlas má a jeho užívá… Přikazujeme vám tímto naším listem mocně a přísně, abyste… národ český ve všech radách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoli jiných jednáních a řízeních… ke třem hlasům na každý způsob připustili…“