Lyrika lásky a života/Únavné štěstí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Únavné štěstí
Autor: Antonín Sova
Zdroj: SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.122.
Licence: PD old 70

Únavné štěstí, můžeš odejít,
tvé chvíle klidu nepřinesly klid.
Před zahradou, až mříž ti otevrou,
kdos jiný čeká s tváří zmučenou.

V zahradách vyseděl jsem kvetoucích,
i zaslech’ zvonky stád, zřel květů sníh
na prsy hříšných padat Magdalen.
A zdřim’ jsem dlouze, sladce unaven.

A očí otvírám — je po štěstí. —
Lká podzim písní nových bolestí.
Jeleni říjí v teskných oborách
a oblaka se choulí po horách.