Lehké a těžké kroky/Osamělý večer

Lehké a těžké kroky Viktor Dyk
	Osamělý večer

Údaje o textu
Titulek:	Osamělý večer
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	A co básník, antologie české poezie 20. století, Mladá fronta 1963, str. 93[red 1]
Licence:	PD old 70

Plynuly chvíle v moře času.
Podivný večer: žel a žel.
Dnes ani u jednoho hlasu
jsem přízvuk něhy neslyšel.

Ni jeden úsměv. V pláni kdesi
klekání dlouze naříká.
Dráždivým steskem šumí lesy
a vše je drsná tragika.

Já cítím v srdci záchvěv zimy,
mráz tuším, který zazebe.
Věci a lidé říkají mi:
My žalujeme. Na tebe!

A naslouchám teď s mrazným klidem,
jak hlas ten splývá s klekáním.
Já odpovídám věcem, lidem:
Je dobře. Vždyť se nebráním.

Šli němě ptáci v hnízda svoje.
I světlo v dálkách zhasíná.
Do smutku jako do závoje
se zahalila krajina…

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Slovo „hlad“ ve 3. verši 1. odstavce a 2. verši 4. odstavce opraveno na „hlas“ podle www.garlands.cz