Král duchů (překlad Erben)

Údaje o textu
Titulek:	Král duchů
Autor:	Johann Wolfgang von Goethe
Původní titulek:	Erlkönig
Zdroj:	Blesk 1,1, 1864, str. 2
Licence:	PD old 70
Překlad:	Karel Jaromír Erben
Licence překlad:	PD old 70
Související:	Král duchů

беларускаяKrál duchů (překlad Fischer)Ballady Göthovy/Král duchůDeutschEnglishEsperantofrançaisעבריתmagyar日本語polskiromânăрусскийsuomiукраїнська

Ký pozdní to jezdec větrem a tmou?
Otec to s dítětem, domů jedou;
synáčka milého v náručí má,
a tiskne, a hřeje a objímá!

„Mé dítě, což úzkostně tak se děsíš?“
„„Tatíčku, což krále duchů nevidíš?
Hle krále se srstí a s korunou?““
„Mé dítě, jen vodní to páry jsou.“

‚Pojď, dítě mé, pojď ke mně sem!
Zde krásně si spolu pohrajem;
má louka je pěkná květnatá,
a máti moje má šat ze zlata.‘

„„Ach táto, tatíčku, slyšíš-li nyní,
jaké mi král sliby tajně činí?““
„Spokoj se, mé dítě, a bázně nech,
suchéť to listí šumí po sadech.“

‚Pojď, dítě zlaté, pojď jen se mnou,
mé dcerky ti pilně sloužit budou;
mé dcerky, ty v noci tance mají,
ve spánek tě tancujíc uzpívají.‘

„„Ach táto, tatíčku, což nevidíš
těch dcerek králových tam vody blíž?““
„Vidím, vidím to, mé dítě milé:
vrby jsou to šeré a vyhnilé.“

‚Aj rád tě mám, jsi švarný, musím tě mít;
a sám-li nepůjdeš, chci moci užít.‘
„„Ach táto, tatíčku! již po mně sahá
král duchů již v moci své mne má!““

I hrůza jest otci a dává se v cval,
své úpící dítě v náručí jal;
přijíždí do dvorce v mysli traplivé,
leč dítě v náručí již – neživé.