Moderní básníci francouzští/Kamení

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Kamení
Autor: Charles de Pomairols
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 397.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Zřím — v oku divné zamlžení —
na kámen, jenž mi v cestě vadí,
jej zvednu, jej má ruka hladí,
a roste moje překvapení.

Já cítím, kamenů těch žití
jest Bytosti též částkou zjevnou,
vesmíru tvoří postať pevnou,
ve hloubi nitra ač jim dlíti.

Tam beze snů spí spánek dlouhý,
myšlénky vzruch jim každý cizí,
a neznají ni pohyb mízy
a lásky neznají ni touhy.

Mně líto jich, na žití prahu
jak leží tady bez života
co neplodná a chmurná hmota,
víc nemají než svoji váhu.

A sním, když uhasnou juž zraky,
a maso shnije, rakev puká,
a smutek setře jiná ruka,
tak, mrtví, vypadáte taky!