Jeremiáš a jeho „Pláč“/3

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hlava třetí.

1Já jsem muž, jenž jsem viděl ponížení — holí hněvu jeho.

2Mne k běhu povzbudil a dal mi kráčeti — do tmy a ne ku světlu.

3Vskutku na mne obrátil a otočil ruku svou — každého dne.

4Padlo maso mé, — a kůže má obestřela kosti mé.

5Vystavěl na mne a obemknul mne — hořkostí a soužením.

6Dal mi bydleti v temnostech — jako mrtvým na věky.

7Obehnal mne a nevycházím, — těžkým učinil železo mé.

8Poněvadž jsem křičel a o pomoc volal, — učinil je modlitbou mou.

9Obehnal cestu mou kameny, — stezky mé převrátil.

10Medvěd, úklady strojící mně, On, — lev ve skrýších.

11Cesty mé odbojného a roztrhal mne, — učinil mne zmalátnělým.

12Kráčel luk jeho, a postavil mne — za terč šípu.

13Uvedl v ledviny mé — syny toulce.

14Byl jsem smíchem všemu národu svému, — zpěvem strun po celý den.

15Nasytil mně hořkostmi, — napojil mne ponížením.

16Umenšil oblázkem zuby mé — a přikryl mne prachem.

17Zapudil jsi z míru duši mou, — zapomněl jsem dobra.

18I řekl jsem: zahynula ozdoba má, — — a důvěra má v Jahveho.

19Vzpomeň zkázy mé a pronásledování mého — ku záhubě a hořkosti.

20Vzpomínkou vzpomínáš toho, a dá se utlačovati — ve mně duše má.

21To obracím na srdce své, — poněvadž doufám.

22Milosrdenství Jahvovo, že neopustil nás, — že nepřestalo smilování Jeho.

23Nové při ranních zásvitech, — velká jest pravdivost Jeho.

24Podíl můj Jahve, řekla duše má; — proto doufám v Něho.

25Dobrý Jahve doufajícím, — duši hledající Ho.

26Dobře doufajícímu mlčky — na pomoc Jahvovu.

27Dobře muži, že nese jho — v mladosti své.

28Bydlí sám a mlčí, — poněvadž vložil je na něho.

29Dává do prachu ústa svá, — snad jest naděje.

30Nastavuje bijícímu ho skráň, — nasycuje se pohaněním.

31Neboť nezapuzuje — na věky Pán.

32Neboť, jestliže zármutkem sklíčil, smiloval se — i dle velkého milosrdenství svého.

33Neboť ne ze srdce utlačuje — a nezarmucuje synů lidských.

34Když potřel pod nohami svými — všechny zajatce země,

35když potřel soud muže — před tváří Nejvyššího,

36když člověka v při jeho, — Pán neviděl to?

37Pravil: kdo to, a stává se, — co Pán nerozkázal?

38Z úst Nejvyššího nevychází — zlo dobro?

39Proč stěžuje si člověk žijící, muž — nad hříchy svými.

40Vyzkoumejme a vyzpytujme cesty své, — vraťme se k Jahvovi.

41Pozdvihněme srdce své a ruce — k Bohu na nebesích.

42My poklesli jsme a byli jsme odbojni, — a ty nezakročil jsi.

43Zahalil jsi se rozhořčením, pronásleduješ nás, — zavraždil jsi, nebyl jsi milostiv.

44Zahalil jsi se mrakem, — aby nepronikla modlitba.

45Odpadky a opovržením učinil jsi nás — uprostřed národů.

46Rozevřeli na nás ústa svá — všichni nepřátelé naši.

47Strach a jáma byly nám — záhubou a potěšením.

48Oko mé dává sestupovati pramenům vody — nad potřením dcery národa mého.

49Oko mé vyteklo a neodpočine si, — tak aby přestalo.

50Až popatří a pohlédne — Jahve s nebes.

51Oko mé trýznilo duši mou — pro všechny dcery města mého.

52Nástrahy činili mi jako ptáku — nepřátelé moji,… nadarmo.

53Uhlušili v hrobě život můj, — vrhli na mne kámen.

54Vyvalily se vody nad hlavu mou, — řekl jsem: oddělen jsem.

55Volal jsem jméno Tvé, Jahve, — z hrobu nejhlubšího.

56Hlas můj slyšel jsi, neskrývej — ucha svého k občerstvení a volání mému.

57Blízko jsi byl v den, kdy volal jsem Tě, — řekl jsi: „Neboj se“.

58Zvětšil jsi, Pane, pře duše mé, — vykoupil jsi život můj.

59Viděl jsi, Jahve, pokoření mé, — soudil jsi soud můj.

60Viděl jsi všechny pomsty jejich, — všechny úmysly jejich proti mně.

61Slyšel jsi, rozhořčení jejich, Jahve, — všechny úmysly jejich proti mně.

62Řeči povstávajících proti mně a hlučení jejich — proti mně po celý den.

63Popatř, jak odpočívají a povstávají, — já .. zpěv jejich.

64Navracuješ jim odplatu, Jahve, — dle činů rukou jejich.

65Dáváš jim pokrývku srdce, — zaklínání Tvé jim,

66Pronásleduješ v hněvu a níčíš je — pod nebem Jahvovým.