Přeskočit na obsah

Hořká jádra/Těch dnů mi líto…

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Těch dnů mi líto…
Autor: Jaroslav Vrchlický
Zdroj: VRCHLICKÝ, Jaroslav. Hořká jádra, 1. vyd. Praha: Knihtiskárna F. Šimáček nakladatelství, 1889. s. 115–116.
Národní knihovna České republiky nebo
Česká elektronická knihovna
Licence: PD old 70

Těch dnů mi líto, které nevyzněly
tak plnou sladkou štěstí harmonií,
kdy v práce klopotu čas prchnul celý,
kdy pot se v skráň jak v hroudu kapka vpíjí.

A přece mohly, mohly krásné býti,
my měli blaho jejich ve své dlani,
byť prosté třeba jen jak luční kvítí,
jen vlídné slovo, pohled, pousmání.

A minuly a nevrátí se více…
zda jiné oblažily, kdo jen ví to?
Jich cenu známe, když pláč ztopí líce –
Teď ztracených dnů líto mi je, líto…

My pustili je jak motýle dítě,
jež teprv tenkrát lítostí jest jaté,
když vidí, v azur jak se noří hbitě
a prsty své jich pelem celé zlaté.